Lichen planopilaris je onemocnění postihující oblast kštice. Jedná se o druh alopecie (ztráty vlasů) zánětlivého původu. Ztráta vlasů je viditelná a nevratná. Nemoc se může mít období klidu a období relapsů. Podle hodnocení Severoamerické společnosti pro výzkum vlasů (NAHRS) je to lymfocytární jizvící alopecie.
Obsah článku
Příčiny lichen planopilaris:
Přesné příčiny vzniku lichen planopilaris nejsou známy. Je možné, že se jedná o autoimunitní reakci, při němž se T lymfocyty obrací proti vlastním antigenům ve vlasových folikulech.
Roli bude samozřejmě hrát roli i genetika, která predisponuje k rozvoji zánětu.
Tomu, že by se mohlo jednat o autoimunitní onemocnění, svědčí i fakt, že více postihuje ženy než muže. Nejčastěji se jedná o ženy ve věku 40 až 60 let.
Příznaky lichen planopilaris:
Nemoc se projevuje jako poškození vlasových folikulů zánětem. Dochází k ložiskovému vypadávání vlasů, které se však postupně rozšiřuje a oblasti postižené zánětem svědí, pálí, bývají bolestivé a pokožka hlavy se jizví. Ztráta vlasů bývá nevratná a někdy dojde k úplné ztrátě vlasů.
Nemoc také často provází klasický lichen planus, který postihuje pokožku, sliznice a nehty.
Diagnostika lichen planopilaris:
Onemocnění je diagnostikováno kožním lékařem (dermatologem). S diagnostikou může být trochu problém, jelikož se může splést s příčinami ztráty vlasů, např. s diskoidní formou systémového lupusu, některými druhy folikulitid, alopecia areata atd.
Pro přesné určení diagnózy se provádí trichoskopie, která odhalí chybění vlasových folikulů a další typické znaky. Může se provést těž dermatoskopie, kdy se vyšetří postižená pokožka pomocí přístroje se zvětšovací optikou. Konečnou odpověď však dá biopsie pokožky hlavy v oblasti lézí.
Léčba:
Léčba tohoto onemocnění je svízelná. Musí být zahájena co nejdříve. Pokud již vinou probíhajícího zánětu dojde ke ztrátě vlasů, je ztráta nevratná. Léčba má za úkol potlačit zánět a zabránit rozšiřování na další části pokožky hlavy, kterou by poškodila.
K tomuto účelu se používají léky, které tlumí imunitní systém. Častou volbou jsou kortikosteroidy, které je možné podávat také lokálně, tj. v podobě mastí přímo na kůži či užívat v podobě tablet, nebo oba postupy kombinovat. Dále se mohou podávat další léky ze skupiny imunosupresiv, např. metotrexát, cyklosporin atd. Někdy může ulevit a zpomalit nemoc, také tetracyklinové antibiotikum. Některým pacientů mohou pomoci antimalarika či retinoidy. V současné době se do klinické praxe dostala také biologická léčba, která cílí na molekuly indukujicí a posilující zánět, např. TNF alfa.
Z nelékové léčby může být přínosná např. léčba laserem.
Prognóza lichen planopilaris:
Prognóza nebývá příliš dobrá, jelikož onemocnění postupuje. A to mnohdy navzdory léčbě.
