Mallory-Weissův syndrom je onemocnění jícnu, při němž dochází ke krvácení ze sliznice. Dochází ke vzniku trhlinek v oblasti dolního jícnu, nejčastěji na přechodu jícnu a žaludku (v oblasti gastroezofageální junkce). Pokud jsou trhlinky mnohočetné, dochází k výraznému krvácení.
Malory-Weissův syndrom se vyskytuje u cca 1 až 15 % populace. Častěji bývá diagnostikován u mužů, a to ve věku 40 až 60 let.
Obsah článku
Příčiny vzniku:
Ke vzniku trhlin může dojít akutně, tj. náhle z plného zdraví, v případě silného zvracení či traumatu hrudníku a břicha, kardiopulmonální resuscitace (první pomoc). Častěji se však objevuje u chronických obtíží, kdy je poškozená sliznice jícnu, např. u alkoholiků, lidí s jícnovým refluxem, zánětem jícnu (ezofagitida), opakovaným zvracení. Poškození může vyvolat i chronická škytavka, hiátová hernie, nádorová onemocnění a jejich léčba, tj. chemoterapie.
Příznaky:
Onemocnění se může projevovat mnoha příznaky. Záleží hlavně na míře a tíži poškození jícnové sliznice. Nejčastěji se objevují:
- bolesti břicha, nepříjemné pocity v oblasti břicha
- bolesti za hrudní kostí
- zvracení krve (hematemeze)
- pocity na zvracení a nevolnosti
- stolice bývá velmi tmavá, obarvená natrávenou krví (meléna), která se dostává z jícnu dále do trávicího traktu.
- při silném krvácení může dojít ke kolapsu a ohrožení života pacienta
- dlouhodobé mírnější krvácení mohou vést k anémii, únavě atd.
Diagnostikování osob s Mallory-Weissovým syndromem:
Příznaky, jimiž pacient trpí, jsou velmi dobrým vodítkem k určení diagnózy, která je definitivně potvrzena endoskopickým vyšetřením jícnu. Při obhlídce sliznice jícnu jsou viditelné trhliny a krvácení.
Léčení:
Léčba spočívá v mírnění příznaků a podpoře regenerace poškozené sliznice. Doporučuje se podávat léky, které snižují tvorbu kyseliny chlorovodíkové v žaludku. Pokud bývá krvácení výraznější, mohou se podat léky, které podporují krevní srážení, což ukončí krvácení. Ke snížení krvácení mohou vést také léky, které snižují průsvit cév, tj. vasopresory.
Při endoskopickém vyšetření lze některé krvácející rány ošetřit, např. chemickou či elektrickou kauterizací, uzavřou se krvácející cévy. Ty je možné také podvázat, tj. naložit stehy, které je uzavřou. Další možností omezení krvácení cév je provedení cévní embolizace cév, které zásobují krví oblasti jícnu. Cévy se “ucpou” , tím se přeruší průtok krve cévou, tedy i krvácení. Na místo krvácení se také může vyvinout tlak, např. vložení katetru s balonkem, který se nafoukne, tj. balonová tamponáda. Pokud je krvácení masivní a nedá se zastavit, je nutné zvolit chirurgickou léčbou. Při laparoskopickém zákroku se velké trhliny se sešijí.
Při velkých krevních ztrátách musí být pacientovi podána krevní transfuze.