Bolesti hlavy jsou dnes civilizačním zdravotním problémem, který jednou za čas zažije každý z nás. Je však nutné rozlišit banální bolest hlavy z únavy či psychického přetížení od bolestí, které jsou chronické. Jejich příčinou může být (pochopitelně vedle jiných, závažnějších onemocnění) migréna – onemocnění mozku projevující se opakovanými ataky silných bolestí hlavy.
Migréna postihuje až 15 % žen a 7 % mužů a zaútočit může v kterémkoli věku – vzácná není ani u dětí (u nich však převažují jako pacienti chlapci).
Základní informace o migréně
I když je migréna především civilizačním problémem dnešního světa, je nutné připomenout, že první zmínky o ní mají původ již ve starověku, kdy se tímto onemocněním zabýval např. Hippokrates či Galén. Migréna je onemocnění mozku, projevující se záchvatovými bolestmi hlavy v doprovodu s dalšími typickými příznaky – žaludečními obtížemi (nevolnost a zvracení) a zvýšenou citlivostí na světlo a hluky či jiné podněty, např. zápach. Co je příčinou vzniku migrény se však dodnes přesně neví. Četnost migrénových záchvatů může být dědičná, obecně je však přijímán názor, že migréna vzniká patofyziologickým snížením prokrvení mozkových plen. To vede k rozšiřování cév, vzniku edémů, lokálním zánětům mozkových plen a dráždění nervových buněk. Následkem sníženého průtoku krve mozkovou tkání může být i vyvolání tzv. aury (předzvěsti). Podle jejího výskytu pak migrénu dělíme na migrénu s aurou a bez ní. Migréna postihuje více ženy než muže, a to zejména kvůli nestabilní hormonální indispozici (při menstruaci apod.).
Jak migréna probíhá?
Klasická migréna probíhá v několika fázích, které můžeme zjednodušeně popsat jako aura, vlastní bolesti hlavy a terminální fáze. Aura funguje jako jakási předzvěst, která migrenikovi hlásí blížící se záchvat. Projevuje se nejčastěji jako přechodné poruchy zraku různého typu (zdvojené vidění, vlnění viděných předmětů, záblesky před očima apod.). Aura trvá maximálně několik minut, pokud je delší než půl hodiny je nutné včas pomyslet na jiné příčiny, např. cévní mozkovou příhodu. Po této fázi přicházejí vlastní středně silné až silné pulzující bolesti hlavy, které se ještě zhoršují s fyzickou námahou. Lokalita bolestí může být u různých pacientů rozličná, nejčastěji to bývá v jedné polovině hlavy od spánku dozadu do týla. Bolesti jsou většinou tak ostré, že pacientovi znesnadňují, nebo dokonce znemožňují jakoukoli práci či společenskou aktivitu a trvají od několika hodin do 3 dnů. Bolesti navíc doprovází další nepříjemné obtíže, jako je již výše zmíněné zvracení či světloplachost. Po odeznění bolestí přichází fáze terminální, konečná, během které nastává relaxace, uvolnění a navození pocitů únavy a vyčerpání, které většinou následuje vydatný spánek.
Co migrénu spouští?
Ať už je příčinou migrény cokoli, jisté je, že existuje mnoho spouštěcích podnětů, které záchvaty vyvolávají. Každý migrenik je má již vytypované a ví, že se jich má vyvarovat. Často to bývá třeba stres, únava, nedostatek nebo nadbytek spánku, změna počasí, hormonální výkyvy u žen v období menstruace či v důsledku užívání antikoncepce, světelné záblesky či prudké nebo chvějící se světlo nebo hluk. Spouštěcími mechanismy jsou běžně i některé potraviny, např. čokoláda, mléčné produkty, kakao, koření nebo také kofein či alkohol. Odhalit tento spouštěcí faktor u každého pacienta je základem úspěšné léčby tohoto onemocnění.
Léčba migrény
Kromě vyvarování se spouštěcím podnětům se při léčbě využívá i celé řady medikamentózních přípravků od běžně dostupných analgetik (paracetamol, kyselina acetylsalicylová) až po specifické léky, tzv. antimigremika. Analgetika se užívají ke zmírnění již vzniklého záchvatu a při migréně je jejich účinek poměrně značný. Antimigrenika jsou speciální léky, které pacient získá pouze na předpis lékaře. Jejich cílem je vzniku záchvatu předcházet. Užívají se denně, nevýhodou však je jejich vysoká cena a také to, že léčba musí být pravidelně kontrolována specialistou. Platí také zásada, že každý, kdo trpí migrénami, by se měl nechat alespoň jednou řádně vyšetřit lékařem, aby nedošlo k přehlédnutí některé závažné choroby. Migréna sama však pacienta na životě nijak neohrožuje.
