Molusky jsou nakažlivé onemocnění, které se může objevit u dětí i dospělých. Je provázeno výsevem infekčních puchýřků, které se objevují po celém těle.
Obsah článku
Původce molusek:
Molusky jsou vyvolány virem Molluscum contagiosum virus (MCV), který patří mezi DNA poxviry. V rámci této skupiny virů existují také čtyři typy, tj. MCV1 až MCV4.
Přenos viru:
Virus způsobující infekci se přenáší kontaktem osoby s nakaženou osobou, ale také pomocí infikovaných předmětů. Může se jednat např. o ručník, oblečení, pracovní předměty či hračky. K nákaze může dojít také při kontaktu s infikovanou vodou. Mezi dospělými se může přenést také pohlavním stykem.
Příznaky molusek:
Hlavními příznaky molusek jsou kožní výsevy. Jedná se o drobné puchýřky, které mívají 2 až 5 milimetrů. Bývají narůžovělé, mají matný povrch s malým důlkem na vrcholu puchýřku. Uvnitř bývá hustá, bělavá kašovitá hmota.
Nejvyšší intenzita výsevu je na obličeji, krku, postižené bývá také podpaží, genitálie atd. Puchýřky bývají svědivé, ale nebolestivé. Je tedy riziko, že si je pacienti začne škrábat a infekci roznese na další místa, a to i na ta vyhojená, onemocnění tak může do plného vyléčení trvat i měsíce.
Celkově probíhá onemocnění mírně. Mohou jej však provázet také komplikace. Udává se, že přibližně u 10 % pacientů se v místě výsevy rozvine ekzém. Virus, pokud se dostane do krevního řečiště, např. u dětí, starých lidí či lidí s oslabeným systémem, může vyvolat i celkové příznaky.
Diagnostikovány nákazy moluskami:
Molusky bývají diagnostikovány praktickým lékařem pro děti nebo pro dospělé. Při pochybách se pacient dostává do rukou kožního lékaře (dermatologa). Výsev je natolik typický, že většinou stačí vyšetření pohledem. Pro potvrzení je možné provést biopsie kůže, tj. odebere se vzorek kůže, který je infekcí postižen. Při mikroskopickém vyšetření vzorku se objevují virové částečky ve tkáni.
Léčba molusek:
Molusky jako takové se neléčí. Samy odezní, léčí se kožní projevy, kterou jsou zdrojem infekce a možnost nakažení dalších lidí. Pokud nejsou léčeny většinou se samy do cca 12 měsíců vyhojí, to se však nedoporučuje. 
Léčba konzervativní:
Konzervativní léčba probíhá za pomocí přípravků (masti, krémy, roztoky…), které se aplikují na postižená místa. Používají se např. 15% kyselina salicylová, 5 nebo 10% hydroxid draselný, které působí doslova “žiravě”, proto se roztok aplikuje pouze na místa puchýřků a je nutné zabránit, aby se dostal i na nepostižené části kůže. Pomoci může také peroxid vodíku, preparáty s retinoidy či cantharidinu.
Léčba chirurgická:
Puchýřky je možné odstranit pomocí drobných chirurgických zákroků. Jedná se o hlavně kryochirurgii, kdy se používá tekutý dusík, který puchýřky doslova zamrazí a zničí. Další možností je laserové ošetření či drastičtější seškrábnutí, nebo dokonce vyříznutí puchýřků.
