Mycetom je nehojící se zánětlivé ložisko, které je nejčastěji způsobené patogenními plísněmi nebo bakteriemi. Vytváří se útvar pod kůží, který se vyklenuje nad povrch a je hmatný. Může se však vytvořit také ložisko v orgánech, např. plicích, kde se zvláště u oslabených lidí může vytvořit mycetom z plísně aspergila, tj. aspergilom.
Obsah článku
Původci mycetomů:
Plísňové mycetomy se označují jako eumycotomy. Mohou je vyvolat plísně Madurella mycetomatis a již zmíněné Aspergily.
Bakteriální mycetomy jsou způsobeny bakteriemi aktinomycety, Nocardia brasiliensis, Streptomyces somaliensis, Actinomdure madura…
Výskyt mycetomů a příčina vzniku:
Mycetomy se nejčastěji vyskytují v teplých oblastech, např. Sudán, Etiopie, Čad, Venezuela, Mexiko a Indie, a to u farmářů, pastevců atd. Dle WHO může za mycetomy zanedbaná léčba nemocí.
Podkožní forma mycetomu se vyvíjí po poškození kůže, např. stoupnutí na osten, jehlu, třísku, kdy se do rány dostává některý výše zmíněný patogen, protože nedojde k pečlivému vyčištění a dezinfekci rány.
Postupně dochází k tvorbě mycetomu. Zprvu se jedná a nebolestivý otok pod kůží. Během let se však zvětšuje a vytváří zduřenina, uzel, okolo nějž je otok a zatvrdnutí. Pacienti mohou pociťovat bolest a pnutí. Uvnitř uzlu se množí bakterie, tvoří se hnis a rozpadá tkáň. Mycetom se může vypustit na povrch… může dojít doslova k prasknutí kůže nebo vytvoření píštěle na povrch kůže, kterou pak vytéká hnis a další hmota s patogenními mikroorganismy. Mycetom se může rozrůst i do hloubky, do podkoží, svalů, a dokonce až ke kosti. 80 % případů je na dolní končetině, tj. Madurova noha. Mycetomy se však vyskytují také na rukách, zádech, oblasti pozadí atd.
Mycetomy mohou být infikovány další bakterií, tj. sekundární bakteriální infekce, což je závažná komplikace. Bolest se může výrazně zvýšit a dojít i sepsi a smrti.
Diagnostikování mycetomu:
K diagnostikování postačí mikroskop, pod který je vložen vzorek z ložiska pod kůží. Ten se odebere bioptickou jehlou. Pod mikroskopem jsou vidět bakterie a typická zrnitost obsahu ložiska.
Je možné provést také kultivace na mikrobiologii a zjistit tak i citlivost patogenů na léky.
Další možností je použití PCR, která detekuje DNA patogenů.
Pokud se potvrdí mycetom, je důležité jej přesně lokalizovat. K tomu se využívají zobrazovací metody, např. ultrazvuk, CT, magnetická rezonance.
Léčba
Léčba patologických podkožních ložisek se liší dle původce a tedy i jeho citlivosti k antibiotikům či antimykotikům.
Důležitou součástí léčby je také chirurgický zákrok s otevřením/odstraněním ložiska. U vážných forem, které pronikají do hloubky až do kosti, je nutné odstranit také část poškozené kosti. Mnohdy tak pacient skončí s amputací nohy.
Prevence:
Prevencí je hlavně vyhnout se zranění, kterým by se do kůže dostal patogen. Pro turisty je doporučeno v rizikových oblastech nechodit bosí. Pokud ke zranění dojde, je nutné ránu řádně vyčistit.
