Chcete z dítěte vychovat slušného, zdravě sebevědomého a nesobeckého člověka? Není to vždy jednoduché, ale zároveň to není nemožné.
Zapomeňte na příručky a moudré návody, výchova dítěte je o citu a lásce a ne o učení se nějakých pouček. Stačí, když se vyvarujete několika nejčastějších chyb, kterých se rodiče snadno dopouštějí. A také je třeba mít na paměti, že každý jsme originál, a proto je nutné i ke každému dítěti přistupovat individuálně.
A pokud se vašemu dítěti budete opravdu věnovat a přistupovat k němu jako ke svéprávné bytosti, máte šanci, že se vám takový přístup do budoucna vrátí.
Nejčastější chyby ve výchově dětí
Níže uvedených sedm chyb patří mezi nejčastěji se vyskytující případy selhání rodičovské výchovy.
1. Žádné povinnosti
Dítěti škodí přiliš volná výchova, kdy nemá žádné povinnosti a rodiče ho spíše šetří. Již v útlém věku musí dítě chápat, že každý má nejen nějaká prává, ale i povinnosti. Jinak by dítě, například při nástupu do mateřské školy, utrpělo šok z toho, že má nějaké povinnosti. Stačí maličkosti – občasná pomoc v kuchyni, vynést odpadky, nalít pejskovi vodu, atd. Už ale díky těmto maličkostem se dítě naučí, že živost není bezstarostný a v budoucnosti z něj vyroste zodpovědný člověk, schopný spolupracovat a řešit problémy.
2. Nedostatek citu
Dítě musí cítit, že ho rodiče mají rádi a zajímají je jeho problémy. Když tomu tak není, bude mít dítě v budoucnu samo problémy vyjádřit svoje city. Může být agresivní nebo naopak ustrašené, nekomunikativní. Nebezpečné může být i to, že dítě začne hledat někoho, kdo mu city dá najevo, kdo se o něj bude zajímat. A to může být nebezpečná parta, která dítě přijme mezi své členy a strhne jej k věcem, které by jeho samotného ani nenapadly.
3. Nedostatek času pro své dítě
V této uspěchané době je to jistě těžké, ale děti bychom si měli pořizovat s vědomím toho, že nějaký ten čas nám ubyde z našeho volna. Není nic smutnějšího než pohled na dítě, které se těší až přijde tatínek z práce a ten, když už konečně dorazí, zalehne k televizoru a nechce být rušen. Na dítě bychom si měli udělat čas každý den. A i když to bude někdy třeba jen jedna hodinka, nevadí. Důležité je, jak tento čas s dítětem prožijeme. Měli bychom se mu naplno věnovat a ne od hraní nebo čtení neustále odbíhat k telefonu nebo k vaření.
4. Podceňování a urážení
Nepodceňujme a neurážejme dítě větami typu: „To stejně nemůžeš pochopit“, „Na to jsi ještě moc malý“, „Co jsi to namaloval za patlaninu!“ Dítě není méněcenné a rozumí více věcem, než si sami myslíme. Pokud s ním jednáme takto nevhodně, vede to v budoucnu k tomu, že dítě ztrácí sebedůvěru a také důvěru ve vás – rodiče (příště se na něco zeptá raději někoho jiného ze strachu z ponížení). Správné je dítě často chválit i za zdánlivé maličkosti (i snaha se musí ocenit), snažit se odpovědět na každou jeho otázku a vyslechnout jej, když ho něco trápí. Pokud budete s dítětem jednat takto, bude ve vás vidět důvěrníka, za kterým může kdykoliv a s čímkoliv přijít.
5. Neochota omluvit se a lhaní dítěti
Rodiče nemusí brát omluvu dítěti jako vlastní selhání. Naopak, dítě se učí příkladem a když vidí, že i maminka nebo tatínek se mu umějí omluvit, když například udělají něco špatně nebo se bez příčiny rozčílí, budou se umět omlouvat také. Jako velice špatný vzor, který si dítě snadno osvojí, je i lhaní rodičů. Rodiče nemusí dětem říkat úplně všechno, ale neměli by lhát.
6. Velké nároky na dítě
Každé dítě je jiné a každému jde dobře něco jiného. Nesnažte se za každou cenu mít z dítěte hokejovou hvězdu nebo houslového virtuosa. Přehnaně velké nároky mohou dítě stresovat. Dítě se snaží, nechce rodiče zklamat, ale když mu to stále nejde, bere to jako vlastní selhání a bojí se o svých neúspěších mluvit. Doma začne lhát, aby vás nezklamalo. Vyvarujte se výčitek typu: „Podívej se na bráchu, co on už dokázal“, a snažte se přijmout fakt, že zkrátka každému jde něco jiného.
7. Hádky a násilí v rodině
Vyrůstá-li dítě v prostředí, kde jsou hádky a bití na denním pořádku, bude ustrašené a samo se může stát velice agresivním. Nebude domov brát jako nejbezpečnější místo na světě, takové útočiště, kde cítí lásku a pochopení. A to je velice špatně.
