Štítná žláza: Příznaky onemocnění

Štítná žláza je důležitou součástí lidského těla. Její funkcí je řídit metabolismus, a to hned v několika ohledech – reguluje spotřebu kyslíku, rychlost látkové výměny a v neposlední řadě i růst a vývoj.

Její nesprávná funkce se může projevovat zvýšenou nebo sníženou aktivitou, které vedou k mnohým zdravotním komplikacím. V současnosti však lze tato onemocnění poměrně snadno a hlavně efektivně léčit.

Co je štítná žláza a jakou funkci v organismu má?

Štítná žláza patří mezi žlázy s vnitřní sekrecí, což znamená, že své produkty vylučuje do krevního oběhu, kterým se dostávají k výkonným orgánům. Úkolem štítné žlázy je vychytávat z krve jód a využít jej k tvorbě hormonů, které slouží k regulaci lidského metabolismu. Jedná se o tyroxin a trijodthyronin – hormony, které regulují diferenciaci tkáňových buněk během vývoje a růstu, určují rychlost látkové výměny v organismu a ovlivňují spotřebu kyslíku. Štítná žláza se skládá ze dvou laloků a je uložena na horním konci průdušnice pod hrtanem. Za štítnou žlázou jsou uloženy další žlázy, tzv. příštítná tělíska, která také vylučují mnohé důležité hormony. Celý systém nazýváme endokrinní (systém žláz s vnitřní sekrecí).

Onemocnění štítné žlázy

Příčiny onemocnění štítné žlázy mohou být prakticky dvě. Tou první je nedostatek jodu, který je pro činnost hormonů štítné žlázy nepostradatelný. Nedostatek jodu vede ke zvětšování štítné žlázy a snížení její funkce (hypotyreóza). Druhou příčinou je abnormální imunitní reakce proti vlastním tkáním štítné žlázy. Jejím následkem může být žláza poškozena a dochází ke snižování funkce, nebo je naopak „vybuzena“ k extrémní tvorbě hormonů a její činnost je neúměrně zvýšena.

Známe tato onemocnění štítné žlázy (v článku štítná žláza příznaky najdete příznaky onemocnění štítné žlázy):

– struma

– hypotyreóza

– hypertyreóza

– záněty štítné žlázy

– nádorová onemocnění štítné žlázy

Struma

Struma, neboli zvětšení štítné žlázy, je jejím nejčastějším onemocněním. Struma vzniká právě nedostatkem jodu, který je potřebný k tvorbě hormonů. Aby mohla žláza i přes jeho nedostatek správně fungovat, zmohutní. Zvětšení štítné žlázy proto nutně neznamená její sníženou funkci. Struma nebrání při polykání, ale pokud je žláza extrémně zvětšena, může působit dýchací obtíže.

Hypotyreóza

Hypotyreóza neboli nedostatečná činnost štítné žlázy se projevuje zpomalením metabolismu (zácpa), únavou, pocitem chladu, sníženou schopností koncentrace, poruchami paměti, depresemi a přibýváním na váze (hromaděním tuků). U žen způsobuje prodlužování menstruačních cyklů a s tím spojené problémy s početím. Snížená činnost štítné žlázy může vyústit až v onemocnění srdce. Hypotyreózu nelze vyléčit, avšak nedostatek hormonů je u pacientů postižených tímto onemocněním efektivně nahrazen účinným léky. Léčba těmito medikamenty však není jednoduchá a její dávkování je nutné dobře plánovat a sledovat, zda nezpůsobuje některé vedlejší účinky (srdeční arytmii, osteoporózu, zvýšení krevního tlaku atd.)

Hypertyreóza

Naopak hypertyreóza je název pro zvýšenou činnost štítné žlázy. Je charakteristická příznaky jako bušení srdce a zrychlení tepu, třes rukou, pocity horka, pokles tělesné váhy při stále stejném příjmu potravin, nervozita, nespavost, u žen kratší menstruační cyklus a také zdravotní problémy s očima (suché, podrážděné, oteklé oči). Léčba hypertyreózy spočívá ve snaze snížit tuto abnormální aktivitu. Toho lze docílit užíváním radioaktivního jódu, podávání speciálních léků ke snížení produkce hormonů, případně i chirurgickou cestou odstraněním štítné žlázy. Chybějící hormony jsou organismu v takovém případě trvale dodávány umělou cestou.

Záněty štítné žlázy

Záněty štítné žlázy jsou autoimunitními onemocněními, která se vyskytují stále častěji zejména u dětí, u žen v těhotenství a v přechodu. Záněty štítné žlázy jsou vyvolány neadekvátní obrannou reakcí proti jejím tkáním, nikoli nedostatkem jodu. Dělíme je na akutní a chronické a vznikají zejména vlivem různých škodlivých faktorů v našem okolí (viry) i genetickou predispozicí.

Nádory štítné žlázy

I štítná žláza může být postižena nádorovým bujením. Benigní (nezhoubné) nádory se na štítné žláze vyskytují jako tzv. adenomy. Maligní nádory jsou poměrně vzácné, avšak i jejich výskyt se v současnosti zvyšuje. Na štítné žláze se mohou vytvořit nádory epitelu – karcinomy, lymfomy i sekundární nádory jako metastázy nádorového bujení v jiném tělním orgánu.