Nízký krevní tlak

Hodnoty normálního krevního tlaku dosahují 120/80 mmHg (milimetrů rtuťového sloupce). První, vyšší číslo, je hodnota tlaku při systole, kdy srdce svým stahem vypuzuje krev do oběhu. Druhé číslo za lomítkem je diastolický tlak během srdeční relaxace, kdy je krev srdcem naopak nasávána. Takto „předpisový“ krevní tlak má ale málokdo. Pokud je tlak vyšší, vzniká hypertenze, která může vyústit v závažné zdravotní problémy. Opakem je nízký krev tlak, tzv. hypotenze, která sice není životu nebezpečná, ale pro osoby, které jí trpí, může být značně nepříjemná.

Jaká je příčina nízkého krevního tlaku?

Krevní tlak může normálně kolísat během dne a ani pokud jej máme trvale jen lehce snížen, nemusí nám to působit žádné obtíže. Za nízký krevní tlak (hypotenzi) považujeme hodnoty pod 110/70 mmHg. Příčinou takto trvale sníženého tlaku může být dědičnost nebo třeba jen pouhá tělesná konstituce – hypotenzí trpí často mladí vysocí lidé a z nich častěji ženy. U mladých rostoucích lidí je příčinou hypotenze rychlý růst, kdy si tělo jen pomalu zvyká na nový tělesný systém. Nízký krevní tlak může mít souvislost i se životním stylem, dále se vyskytuje při nervovém vyčerpání a sekundárně při různých onemocněních (roli hrají např. nemoci srdce a cév, nemoci hormonální a nervové, onemocnění ledvin, cukrovka atd.) či nadužívání některých léků snižující krevní tlak. K hypotenzi dochází i při akutních krevních ztrátách, kdy se mění objem cirkulující krve v řečišti.

Co se děje v těle při nízkém tlaku a jak to pacient pozná?

Krevní tlak závisí na dvou faktorech – na pružnosti našich cév a na srdečním výdeji. Pokud je srdeční výdej nzmenšený, nebo pokud cévy nedokážou dostatečně reagovat na změny odporu protékající krve, může dojít ke snížení rychlosti proudící krve. Laicky řečeno, krev v těle proudí pomaleji a nestačí dostatečně okysličovat cílové orgány (ne, že by se k nim nedostala vůbec). Při hypotenzi trpí nedostatkem kyslíku hlavně končetiny a mozek, což vyvolává typické příznaky. Vedle toho dochází ke zvýšení srdeční frekvence, zpomalení pohybu střev a sníženému odvodu moči, což jsou všechno přirozené reakce lidského organismu na nízký krevní tlak.

Vůbec nejtypičtějšími příznaky hypotenze jsou závratě a motání hlavy, způsobené právě akutní hypoxií tkáně mozku. U lidí s nízkým krevním tlakem pozorujeme často celkovou slabost, únavu a ospalost, spojenou s poruchami koncentrace a neovladatelným zíváním. Hypotonici mívají i sklony k omdlévání – riziková jsou pro ně letní vedra, stresově vypjaté situace či davy v kombinaci s vydýchaným vzduchem (v MHD apod.). Potíže se objevují hlavně při náhlé změně polohy, např. z lehu či sedu do stoje. Objevuje se točení hlavy, v extrémních případech i mžitky až černo před očima. Lidé s nízkým krevním tlakem si často stěžují i na bolesti hlavy. Posledním typickým příznakem jsou studené končetiny a zimomřivost, což je opět dáno celkově sníženým prokrvením končetin i dalších orgánů.

Co pomáhá na nízký krevní tlak?

Nízký krevní tlak lze jednak léčit, jednak existuje řada „fíglů“, jak se s hypotenzí a s problémy s ní spojenými úspěšně sžít. Léčba je závislá především na léčbě příčiny, která hypotenzi vyvolává – na vině mohou být různé nemoci, dehydratace atd. V těchto případech léčbu volí vždy ošetřující lékař, který může předepsat i speciální léky na zvýšení krevního tlaku. Při nízkém krevním tlaku vyvolaném akutní masivní ztrátou krve či zneužitím některých léků např. při pokusu o sebevraždu vždy voláme rychlou záchrannou službu na lince 155. Pokud nastane hypotenzní kolaps, uvedeme postiženého do tzv. autotransfuzní polohy (vleže na zádech se zdviženými dolními končetinami) a do příjezdu záchranky kontrolujeme životní funkce.

Lehce snížení krevní tlak se však většinou neléčí. Pacienti musí jen dodržovat určitá preventivní opatření, která jim umožní s hypotenzí normálně žít. Důležité je pomalu vstávat (z lehu, ze sedu), a pokud se přesto začne hlava motat, je dobré se znovu posadit a předklonit se. Podobný princip (snížení polohy hlavy) mohou tito lidé využít prakticky kdykoli mají pocit, že jim není dobře. Při dlouhém stání pomáhá zkřížit nohy přes sebe nebo přešlapávat na místě, sehnout se, v nejlepším případě se posadit. Lidé s hypotenzí by měli pít hodně vody (až 3 litry, ve vedrech i více), aby nedošlo k dehydrataci organismu. Tlak zvyšují kofeinové nápoje, avšak vhodnější je kvalitní slabší černý čaj, než kafe, protože jeho konzumace vede jen k okamžitému zvýšení tlaku. Zvýšení krevního tlaku je citlivé i na kuchyňskou sůl, vitamín C, lékořici či malé dávky alkoholu (pozor – nenabádáme tímto k jeho pravidelné konzumaci!). Je také důležité, aby se lidé s nízkým tlakem udržovali v dobré fyzické kondici a častěji sportovali, neboť pohyb posiluje srdce a cévy.

Zdroj obrázku: portrét mladé ženy, krása