Normoblasty jsou krevní buňky, z nichž dozrají erytrocyty, tj. červené krvinky. Erytrocyty jsou krevní buňky, které nemají jádro. Jejich hlavním úkolem je vázat a přenášet kyslík.
Obsah článku
Erytropoéza/vznik červených krvinek:
Abychom mohli normoblasty dobře zařadit, podíváme se na proces erytropoezy, tj. vzniku erytrocytů. Základem červené řady je kmenová buňky v kostní dřeni. Z ní se vyvíjí prekurzorová buňka proerytroblast, který se během dalšího vývoje a zrání mění na erytroblasty, které se nazývají také normoblasty, které dle stupně vývoje dělíme na bazofilní, polychromní a ortochromní. V této fázi vývoje erytrocytu dochází ke ztrátě jádra a vyvíjí se retikulocyt a z něj již zralý erytrocyt.
Z popisu erytropoezy je patrné, že normoblast je předstupeň erytrocytu, který je větší než erytrocyt a má jádro. Je nutné dodat, že předstupně erytrocytů zůstávají v kostní dřeni a do krevního oběhu se uvolňují zralé formy.
Výskyt normoblastů v krvi:
V krvi dospělého zdravého člověka se nachází normoblasty vzácně. Jiný stav je u novorozenců, kde je zastoupení normoblastů v krvi vyšší a neznamená žádný patologický stav. Pokud dojde u dospělého člověka ke zvýšení zastoupení normoblastů v krevním oběhu, ukazuje to na poruchu krvetvorby a také na nedostatek kyslíku v organismu, tj. na hypoxii, zánět atd. V těchto případech může dojít k uvolnění nezralé buňky z kostní dřeně do krevního oběhu.
Nemoci spojené s vyšším počtem normoblastů:
Normoblasty v periferní krvi jsou často přítomné u lidí s vážnými nemocemi, jakými jsou:
- leukémie
- lymfomy
- těžká plicní onemocnění
- vážná onemocnění jater
- srdeční selhávání
- sepse (otrava krve, systémový, život ohrožující zánět způsobený infekcí)
- poruchy krvetvorby
- poruchy tvorby erytrocytů, srpkovitá anémie, talasemie
- hemolytická anémie (rozpad erytrocytů)
Dále je můžeme zachytit u pacientů po chemoterapii a transplantacích. Samostatnou kapitolou může být také extramedulární hematopoeza. Jedná se o krvetvorbu, která probíhá mimo kostní dřeň.
Detekce normoblastů:
Na zjištění přítomnosti normoblastů v krevním oběhu se provádí standardní odběr žilní krve z loketní jamky.
Normoblasty v kostní dřeni:
Zatímco v periferní krvi se normoblasty nacházet nemají, jiná situace je v kostní dřeni. Jejich množství se zjišťuje ze vzorku kostní dřeně, který se získává punkcí, a připraví se krevní nátěr, který se zkoumá pod mikroskopem.
Ani v kostní dřeni však nemůže počet normoblastů překročit určité hodnoty. Ke zvýšení normoblastů v kostní dřeni dochází u výše zmíněných nemocí a stavů.
V kostní dřeni můžeme krom zvýšení normoblastů zachytit další patologii, a to snížení počtu normoblastů. Toto je patrné hlavně u onemocnění kostní dřeně, kdy dochází k omezování jejích funkcí, např. myeloproliferativních nemocech, kdy je funkční kostní dřeň nahrazena vazivem.
