Obžerství je mnohdy příčinou obezity. Po generace se tomuto problému také obžerství říkalo, dokud nedošlo k rozsáhlému výzkumu a nakonec byl problém v Diagnostickém a statistickém manuálu duševních poruch označen jako porucha přejídání.
V minulosti bylo za obžerství považováno to, když se člověku vymkla kontrola nad jezením alespoň 2x týdně po dobu 6 měsíců. Nová kritéria vše zpřísnila a za obžerství označila všechny stavy, kdy se kontrola nad konzumací vykla z pod kontroly byť jen jednou týdně po dobu 3 za sebou jdoucích měsíců. Americká psychiatrická asociace pro to vypracoval kritéria teprve v roce 1994 a mezinárodní klasifikace nemocí ji označila kódem MKN-10, jež je platný u nás i ve zbytku Evropy, neobsahuje však podrobnou definici nebo kritéria pro tento častý problém, který může vést k vážným zdravotním následkům. Může se vyskytovat samostatně, ale i s jinými duševními poruchami. Za zmínku stojí to, že se ve velké míře objevuje u lidí s bipolární poruchou a u atypických depresí. Podle studií obžerstvím trpí 11-38% nemocných s bipolární poruchou.
Co si představit pod samotným obžerstvím?
Obžerství je nadměrná konzumace jídla. Kromě konzumace jídla ho i uctívají a mají z něj nadměrné potěšení. Obžerství dost významně zasahuje i do majetku a fyzických požitků. Obžerství je rizikové především ženy. Pokud jsou obklopeny lidmi, kteří holdují obžerství, samy sní stejné množství a stejně rychle jako jejich doprovod. Porucha se tedy objevuje u žen 1,5x více než u mužů.
Diagnostika
Obžerství je spojeno s jezením výrazně většího množství jídla, než jaké by většina lidí považovala za normální za podobných okolností a ve stejnou dobu. Jíst může i několik hodin. Při jídle dochází k pocitu ztráty kontroly nad množstvím i druhem konzumovaného jídla. Epizody záchvatovitého přejídání pak splňují alespoň 3 kritéria:
- Jí do té míry, až se cítí nepohodlně nebo nadměrně sytý
- jí velké množství jídla, i když nemá hlad
- jí rychleji, než je považování za normální
- jí sám kvůli rozpakům nebo proto, že by byl omezován kvůli přejídání se
- má pocit viny, špatnou náladu, pocit znechucení, odpor po epizodě přejídání
- pociťuje utrpení a nepohodlí ve spojení s problémem přejídání
- bojuje s záchvaty přejídání 1 týdně po dobu alespoň 3 měsíců
- nemá žádné jiné příznaky pro jiné poruchy příjmu potravy, které mají neutralizovat nadměrný příjem kalorií, jako je zvracení, průjem, nadměrné cvičení a podobně
Důsledky obžerství
Patologické obžerství může vést k nadváze a k obezitě, což je spojeno s neblahými zdravotními následky, jako je porucha glukózové tolerance, cukrovka, metabolický syndrom, hypertenze a srdeční choroby. Lidé s přejídáním navíc trpí nízkým sebevědomím a nedostatkem sebevědomí v kontaktech s lidmi, což být zdrojem depresivních příznaků a problémů se sociálním fungováním.
Léčba obžerství
Na léčbě obžerství se podílí různí specialisté, často jde o psychiatra, psychologa, psychoterapeuta, dietologa a jiné. Používají se antidepresiva a další psychofarmaka, kognitivně-behaviorální a behaviorální psychoterapie a další terapeutické metody a dietní předpisy. Prognóza patologického obžerství je lepší než u jiných poruch příjmu potravy. Remise je tak možné dosáhnout u 50-80% léčených pacientů.
