Meningokok je bakterie sídlící ve zdravém organismu až 15 % lidí naší populace. Žije na sliznici horních cest dýchacích a čeká na svou příležitost. Meningokoková infekce je proto velmi zákeřná časovaná bomba, kterou navíc zpočátku jen těžko rozeznáme od běžné chřipky. Bakterie je navíc v procesu množení velmi rychlá a vyvolává těžké zánětlivé reakce zvané sepse. Pokud meningokok zaútočí, nastává boj, ve kterém vyhraje ten nejsilnější.
Co je meningokok a jaká onemocnění způsobuje?
Meningokok (Neisseria meningitidis) je zákeřná bakterie, žijící na sliznici nosohltanu zdravých lidí s odolným imunitním systémem. Tito lidé jsou označováni jako bacilonosiči a nemoc od nich můžeme chytit blízkým kontaktem kapénkovou formou (líbáním, kašláním, kýcháním). Meningokok způsobuje infekční onemocnění přenášená z člověka na člověka hlavně mezi dětmi kojeneckého i předškolního věku a mladistvými do 20 let. Bakterie vyvolává nejčastěji dva typy onemocnění, které označujeme písmeny B a C. Očkování proti meningokoku typu B zatím bohužel nebylo vyvinuto, vakcinace proti typu C se provádí zejména u miminek od 2 měsíců. Příčiny, které umožní aktivaci bakterie, jsou rozmanité. Onemocnění může předcházet zvýšená tělesná či duševní námaha, jiné infekce a horečnaté stavy oslabující organismus, u dětí pobyt v cizím prostředí (např. na táboře) apod. Rizikovou skupinou jsou i děti, jejichž rodiče doma kouří. Jako pasivní kuřáci mají poškozenou sliznici dýchacích dutin a jsou tak mnohem náchylnější k usazování meningokokových bakterií. Specifické pro onemocnění meningokokem je i náhlý rozvoj nemoci bez jakýchkoliv příčin z naprosto zdravého stavu.
Příznaky onemocnění
Při propuknutí infekce meningokokem se bohužel neobjevují žádné typické symptomy, což je problematické z hlediska včasné diagnostiky. Onemocnění se první hodiny až dny projevuje horečnatými stavy připomínajícími chřipku nebo angínu. Následně se přidružují silné bolesti kloubů, svalů a hlavy, zvracení a velká únava. První příznaky, které signalizují, že se nejedná o banální onemocnění, by nás již měli varovat. Řadíme k nim náhlou nevolnost a zvracení, silné bolesti hlavy a ztuhnutí šíje, které znemožňuje předklonění hlavy, doprovázené neklesajícími vysokými horačkami. Pokud se objeví, u nemocného propukl velmi nebezpečný hnisavý zánět mozkových blan. Tomuto zánětu podlehne až 10 % nakažených pacientů. Vysokou úmrtnost (25 %) má však i těžší průběh onemocnění v podobě tzv. meningokokové sepse. Ta nastává především u pacientů, u nichž nebyl meningokok včas rozpoznán a léčen. Dochází k otravě krve a postižený upadá do bezvědomí, během kterého selhávají základní životní funkce. Krev ztrácí svou přirozenou schopnost srážlivosti, což se viditelně projevuje vznikem krvavých skvrn na kůži pacienta. Stav doprovází i pokles krevního tlaku, zrychlení tepu i pulzu a blednutí. Otrávená krev se dále přelévá do orgánů v celém těle, které postupně od ledvin, přes játra až po srdce selhávají. Tento stav je již neudržitelný a většina pacientů mu podléhá.
Léčba
Pro efektivní léčbu je proto nejdůležitější včasná diagnostika napadení meningokokem. Pokud pozorujeme některé příznaky, které by mohly znamenat toto onemocnění, dopravíme postiženého okamžitě k lékaři. Pokud je onemocnění v pokročilém stadiu a objevují se symptomy zánětu mozkových blan nebo sepse, neváháme okamžitě zavolat rychlou lékařskou pomoc. Hospitalizace je v takovém případě nevyhnutelná. V nemocnici je diagnóza ověřována rozborem krve nebo mozkomíšního moku. Pacientovi, u nějž je silné podezření na onemocnění meningokokem, je nasazena infuzní léčba silnými antibiotiky jako je penicilín, sulfonamid nebo ampicilín. Pokud se diagnóza potvrdí, je pacient převezen na jednotku intenzivní péče, kde mu lékaři věnují nadstandardní péči. Lékaři sledují pravidelně životní funkce pacienta, v případě problémů s dýcháním napojí pacienta na umělou plicní ventilaci. Při závažných stavech signalizujících sepsi je nutné zabránit selhání orgánů. Funkci krevního oběhu musí korigovat množství tekutin, které jsou postiženému podávány infuzemi. Potřebný pro zachování života je i uměle dodávaný kyslík. Meningokokový zánět mozkových blan se léčí baktericidními antibiotiky a také kortikoidy, které nahrazují přirozené hormony a zvyšují obranyschopnost organismu.
Pokud máme i jakékoli sebemenší podezření na meningokokovou infekci, je nutné vždy vyhledat lékaře. Jedině včasná reakce, správná diagnóza a urychlená léčba mohou zabránit fatálním důsledkům a nepříjemným následkům onemocnění meningokokem.