Otoskopie patří mezi neinvazivní vyšetřovací metodu v rámci ORL (otorhinolaryngologie). Vyšetření je však natolik jednoduché, že jej může provést i praktický lékař ve své ordinaci.
Obsah článku
Otoskop:
K vyšetření se používá otoskop. V současné době se jedná o zařízení s rukojetí, která je tvarovaná tak, aby se dobře držela. Na vzdálenějším konci je umístěné světlo a zvětšovací sklo. Na tento držák se pak dává nástavec kuželovitého tvaru, který se zasouvá do zvukovodu. Jsou i přístroje, které mohou přenášet obraz na monitor.
Provedení otoskopie:
Otoskopie se provádí v případě obtíží s uchem, např. bolesti uší, výtok z ucha atd. Vyšetření je zahájeno prohlédnutím oblasti okolo uší a poté se vloží otoskop do ucha. Nejprve lékař prohlédne zvukovod. Hodnotí se např. zda není zarudlý, zúžený, není v něm nadbytek mazu či cizí těleso či různé výrůstky. Dále se hodnotí, vše během jednoho vyšetření, stav bubínku. Důležité je zabarvení (běžně bývá našedlý, zarudnutí provází zánět), jeho vyklenutí, celistvost, konturování atd.
Vyšetření netrvá dlouho a je absolutně bezbolestné, tedy v případě, že je pokročilý zánět vnějšího zvukovodu, může být zavedení otoskopu nepříjemné.
Patologie zjištěné otoskopií:
Otoskopií je možné zachytit mnoho různých patologií, ty nejčastější zmíníme.
Zánět vnějšího zvukovodu:
Jednou z nejčastějších patologií, které se pomocí otoskopie odhalí je zánět vnějšího zvukovodu, které se projevují nejprve svěděním ucha, následně bolestní a sekrecí u ucha. To je nezbytné přistoupit k léčbě, aby nedošlo ke komplikacím.
Zátka z ušního mazu:
Častým nálezem ve zvukovodu bývá ušní maz, který běžně odchází z ucha a který má ochrannou funkci. Při jeho zmnožení a vytvoření zátky může být spojené s bolestmi ucha zhoršení slyšení. V těchto případech je nutné zvukovod v ordinaci lékaře vyčistit.
Cizí tělesa v uchu:
Zatímco u dospělých je přítomnost cizích těles ve zvukovodu vzácná, u dětí to taková vzácnost není. Přítomnost cizího tělesa může podráždit zvukovod, vést k zánětu, bolestem a poruchám sluchu. Těleso je nutné odstranit.
Změny bubínku:
Během otoskopie je možné identifikovat změny na bubínku. Může být zarudlý a vyklenutý, což je známka zvýšeného tlaku ve středním uchu a zánětu. Dále může být nalezena perforace, tj. poškození jednolitosti bubínku. Obě situace je nezbytné řešit.
Akutní zánět středního ucha:
Již jsme zmínili, že zánět středního ucha je možné rozpoznat podle stavu bubínku, který se může vyklenovat a následně může dojít také k perforaci. Je lépe, pokud lékař ucho tzv. píchne, než aby bubínek praskl sám.
Otoskopické vyšetření je tedy velmi jednoduché, snadno dostupné nejen v ordinacích ORL lékařů, ale také v ordinacích praktika a může odhalit mnoho patologií.
