Parosmie je odborné označení pro situaci, kdy je dysfunkční detekce zápachu. Nefunguje nám tedy čich. Mozek není schopen správně identifikovat přirozený zápach vůně. Místo toho máme pocit, že buď nic necítíme nebo vše má spálená, hnijící, fekální nebo chemický zápach.
Název parosmie je odvozen z řeckých slov pará a osmé.
Obsah článku
Příčiny vzniku
I když je momentálně nejvíce spojována s covidem, v reálu je spojena s celou řadou nemocí. Ponejvíce je spojený s infekcí horních dýchacích cest. Jde o poměrně častý jev třeba u zánětu vedlejších nosních dutin. Může rovněž vzniknout i po vystavení se škodlivým rozpouštědlům. Mimo jiné je to velmi častý jev i u závislých, kteří drogy čichají. Zde je velké riziko, že mohou dokonce neurony poškodit a vy pak nejste schopni detekovat zápach. Poškozené mohou být přitom jak dráhy, tak i centrum v mozku. Stejnou situaci může navodit i poranění hlavy. Někdy se objevuje i u Parkinsona, demence nebo Huntingtona. Běžně se objevuje jako vedlejší efekt u kouření. Stává se, že se objeví i jako vedlejší účinek léčby rakoviny. Známé jsou parosmie i u endokrinních onemocnění. Stěžují si na ně nemocní s cukrovkou, nemocnou štítnou žlázou. Objevuje se i u epileptiků, schizofreniků nebo lidí po mozkové mrtvici. Vliv na čich má rovněž i Kallmanův syndrom, což je hypogonadotropní hypogonadismem, roztroušená skleróza nebo také s bolestí hlavy.
Projevy
Pokud trpíte parosmií, hlavním příznakem je nepříjemný zápach, zvlášť, když je spojený s jídlem. Ty vůně, které jsou příjemné, mohou být naopak velmi nepříjemné. Po jídle můžete dokonce pociťovat i nevolnost a nauzeu. Problém může doprovázet také bolest hlavy, ztráta chutě.
Kvalita života je tímto poměrně narušena. Objevuje se u 10 až 60% respiračních onemocnění.
Diagnostika
Parosmie je diagnostikována lékařem z ORL. Test na parosmii zahrnuje malou brožuru perliček spojené s čicháním pod dohledem lékaře. Lékař se zajímá i o to, zda nemáte v rodině rakovinu nebo nějaké neurologické onemocnění. Lékař se zajímá i o to, kde pracujete, jestli kouříte a jaké léky užíváte. Pomoci rozhodně může i CT nebo MRI mozku pro vyloučení dalších příčin. Vhodné je provést kromě odběrů i výtěr z krku a nosu.
Léčba
Léčba se odvíjí od příčiny. Diagnostika je proto velmi důležitá, aby mohla být nastavena ta správná léčba. Některá parosmie je pouze přechodná, některé jsou však již trvalé.
Stavu můžete pomoci užíváním zinku, vitamínu A a pokud je to zapotřebí tak i antibiotiky. Spona pro sportovce, která pomáhá zlepšit dýchání nosem může pomoci i v těchto případech. Obvykle je naštěstí parosmie jen dočasný stav. Časem se sama opraví. U 60% nemocných dojde k úplné nápravě. Zotavení se však liší podle příčiny, příznaků. Někdy to může trvat i dva nebo tři roky.