Píchání v uchu je příznakem zánětlivého onemocnění ucha. Nejčastěji se jedná o zánět středního ucha. Další možnou příčinou je zánět zvukovodu, který může přejít i v zánět ušního boltce. Píchání v uchu se nevyplácí podceňovat a vyžaduje návštěvu lékaře, buď obvodního, nebo lépe specialisty z oboru ORL (ušní, nosní, krční).
Příčiny píchání
Jak bylo uvedeno výše, píchání v uchu je znepokojivým signálem onemocnění ucha. Toto onemocnění může být způsobeno virovou nebo bakteriální infekcí. Rizikovými faktory pro onemocnění uší jsou: nákaza ve větších kolektivech, rýma, alergie, chození v zimě bez čepice, koupání a pobyt v průvanu. Píchání v uchu může souviset i s bolestí zubu, což je dáno propojeností nervových zakončení. Nejčastějším ušním onemocněním je však zánět středního ucha.
Zánět středního ucha
Zánět středního ucha (otitis media) je poměrně běžnou komplikací rýmy a postihuje především děti předškolního a mladšího školního věku. (Nejvíce rizikovou skupinu představují děti z toho důvodu, že ještě nemají zcela vyvinutou Eustachovu trubici.) Zánět středního ucha je způsoben infekcí, která skrze Eustachovu trubici proniká z nosohltanu do oblasti středního ucha. V místě se začne hromadit hnis a hlen. Tento obsah, který nemůže samovolně odtékat, způsobuje napínání ušního bubínku, což je zdrojem velmi silné bolesti. K bolestem ucha se pak přidávají další příznaky, zejména horečka, zimnice, bolest hlavy. Mezi další možné příznaky patří nechutenství, průjmy a dočasně zhoršený sluch.
Onemocnění bývá obtížné rozpoznat u kojenců, kteří nedokážou říci, co je bolí, zde je pak signálem horečka a odmítání sání, které je pro ně zdrojem bolesti. Miminka zpravidla pláčou, pokouší se sát, poté ale odkloní hlavičku a znovu se rozpláčou.
V případě příznaků zánětu středního ucha je nutné co nejdříve navštívit lékaře, protože hrozí riziko prasknutí ušního bubínku. Lékař ucho vyšetří pomocí otoskopu a na základě vyšetření zvolí vhodnou léčbu, někdy postačí ošetření ucha gázou (dovnitř se vloží chladivý obklad), v závažnějších případech je třeba bubínek propíchnout tenkou jehlou, aby mohl hlenohnis odtékat.V případě bakteriální infekce se podávají pacientům antibiotika. Od bolesti lze ulevit také zevním přikládáním obkladů na ucho s obsahem alkoholu.
Zánět zvukovodu a jiná onemocnění
Dalším onemocněním, pro které je charakteristické píchání v uchu, je zánět zevního zvukovodu neboli plavecké ucho. To bývá nejčastěji způsobeno bakteriální infekcí. Rizikovým faktorem plaveckého ucha je koupání v plaveckých bazénech, vanách a dalších nádržích. Typickými příznaky onemocnění jsou píchavá bolest v uchu a nepříjemné svědění, které může být doprovázeno výtokem z ucha. V případě zánětu zvukovodu by měl pacient co nejdříve vyhledat lékaře. Léčba je antibiotická – pacientovi se zavádějí do ucha proužky s antibiotickou mastí. Součástí léčby je rovněž aplikace kapek do uší.
Pokud se zánět zvukovodu rozšíří, může nastat závažná komplikace doprovázená silnými bolestmi ucha, a to zánět boltce. Zánět boltce vyžaduje okamžité nasazení antibiotik a někdy (v případě velkého abscesu) si může situace vyžádat i chirurgické řešení. Součástí konzervativní léčby je chlazení postiženého místa pomocí obkladů.
Prevence
Problémům s ušima lze do jisté míry předejít posilováním obranyschopnosti (z důvodu zvýšené odolnosti vůči bakteriím a virům), používáním ušních sprejů, které rozpouštějí ušní maz, stejně jako používáním ochranných pomůcek při plavání (koupací čepice), aby se dovnitř uší nedostala voda.
Foto: Freeimages.com
