Domů Nemoci Plicní embolie: Příznaky, léčba

Plicní embolie: Příznaky, léčba

Plicní embolie představuje velice závažný, mnohdy až život ohrožující stav. Jedná se o obstrukci (ucpání) arteriálního plicního řečiště nejčastěji úlomkem krevní sraženiny, která je sem přinesena krevním proudem. Trombus vzniká až z 90 % na podkladě hluboké žilní trombózy dolních končetin, odkud se uvolní a přes srdce putuje až do plicnice, případně do jejích větví. Příznaky závisí na rozsahu postižení, avšak často se embolie projevuje neurčitě a pro lékaře je proto hůře rozpoznatelná.

Příčiny plicní embolie

Z 80 – 90 % je příčinou plicní embolie trombóza některé ze žil dolní končetiny při tzv. hluboké žilní trombóze. Postupem věku a také vlivem genetické predispozice dochází ke ztrátě elasticity cévní stěny žil dolních končetin, což vede ke snížení průtoku krve těmito žilami. V takto postiženém řečišti se začínají usazovat krevní destičky a tím vzniká krevní sraženina, trombus. Trombus (nebo jeho část) se může kdykoli vlivem zvýšeného krevního tlaku utrhnout a volně se pohybovat krevním řečištěm lidského těla. Trombus z velkého tělního oběhu se dostává do srdce a odtud plicnicí (a. pulmonalis) do malého oběhu plic, kde, pokud je dostatečně veliký, ucpává některou z arterií a způsobuje její obstrukci. Proces, kdy dochází k tomuto uzávěru, nazýváme embolizace a vmetek, který jej způsobil, označujeme jako embolus. Vzácněji mohou být embolem i jiné částice, např. tukové buňky, nádorová hmota, plodová voda, vzduch či dokonce cizí tělesa.

Příznaky plicní embolie

Příznaky embolizace plic závisí na velikosti embolu, rozsahu postižení a individuálním zdravotním stavu nemocného. Hlavními subjektivními příznaky, které popisuje pacient, jsou náhle vzniklá klidová dušnost a bolest na hrudi různého charakteru. Často ji postižení popisují jako ostrou. V případě menších embolů dokáže pacient bolest snadno lokalizovat, při větší embolizaci je bolest spíše difuzní, rozsáhlá. Objektivně pozorujeme suchý kašel, vykašlávání krve z dolních cest dýchacích (hemoptýzu), zrychlenou srdeční akci (tachykardii) i zrychlené dýchání (tachypnoi), nízký krevní tlak (hypotenzi), opocení, blednutí, případně i ztrátu vědomí.

Dojde-li k masivní embolizaci některé z větších plicních arterií tak, že krev nemůže přes uzávěr dále protékat, dochází k prudkému nárůstu tlaku v plicním řečišti, proti kterému nedokáže pravá polovina srdce vhánět krev do malého oběhu. Následkem je akutní pravostranné srdeční selhání vedoucí k náhlému úmrtí.

Diagnostika a léčba plicní embolie

Rozpoznat plicní embolii není vždy jednoduché, nejdůležitější je na tuto možnost myslet. Postiženému s výše popsanými příznaky okamžitě zavoláme rychlou záchrannou službu a postupujeme podle pokynů dispečera. Přivolaný lékař na místě zajistí umělou plicní ventilaci a zahájí základní farmakologickou léčbu. V nemocnici jsou následně zhotovena různá vyšetření, která buď potvrdí či vyvrátí diagnózu – laboratorní vyšetření (hladina tzv. D-dimerů v krevním séru), rentgen hrudníku, EKG, echokardiografie či ultrazvuk žil dolních končetin. Nejprůkaznější je plicní angiografie, kdy lékař na CT vidí po podání kontrastní látky do žíly pacienta celé plicní řečiště.

Lehčí plicní embolie se následně řeší antikoagulační léčbou, jejímž cílem je zabránit dalšímu nebezpečí vzniku trombů. Podává se heparin, na nějž navazuje několikaměsíční léčba warfarinem. V závažnějších případech může lékař rozhodnout o zahájení léčby trombolytické, jejímž cílem je krevní sraženinu přímo rozpustit. Nebezpečím této léčby je zvýšená krvácivost (zejména do mozku), proto je tato léčba až druhou v pořadí volby.

Rizikové faktory a možnosti prevence

Nejzávažnějším rizikovým faktorem plicní embolie je přítomnost hluboké žilní trombózy. Toto onemocnění je čím dál tím častější a kromě věku a genetických vlivů (např. Leidenská mutace) bývá způsobeno řadou faktorů, které ve svém životě můžeme ovlivnit. Na vzniku žilní trombózy se podílí zvláště nezdravý životní styl spojený s nedostatkem pohybu, kouřením, obezitou či konzumací příliš živočišných tuků, což vše vede ke zdravotním komplikacím jako je vysoký krevní tlak a ateroskleróza. Tyto dvě diagnózy jsou již malým krokem k rozvoji hluboké žilní trombózy a plicní embolie. U žen je zvýšené riziko žilní trombózy spojováno s těhotenstvím i s užíváním hormonální antikoncepce – o jejím přímém vlivu se však stále vedou odborné diskuze.

Plicní embolie bývá také nepříjemnou pooperační komplikací, zvláště u těch pacientů, kteří jsou dlouhodoběji upoutáni na lůžko. Snížený průtok krve dolními končetinami nastává i při dlouhodobém stání či sezení, např. při cestování. Lidé patřící do rizikové skupiny by proto měli při cestování dodržovat základní prevenci, kterou je účinné bandážování dolních končetin či používání speciálních kompresních punčoch. Pacienti se zvýšenou srážlivostí krve musí samozřejmě pravidelně užívat příslušné léky (warfarin). Vedle těchto zásad je jedinou účinnou prevencí zdravý způsob života.

Zdroj obrázku: Pixmac

1 komentář

  1. prosim vas jine leky jako je warfarin neexistuji.Vim,že by měl by t ro k možnost použivat xrelto,nevim jestli to tk je přesně.Apo roc oprvdu je jen ten warfarin_.nějak nemam k tomuto léku dobry vstah,před 10 dny jsem prodělala obou strannou embolku,po druhe.Nikdy mě tenkrat nedvali warfarin,prosim teď už jsem v důchodě ,tak mi to připada,žeje to takovy důchodcovsky lék._dik _

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here