Pneumokoniózy jsou chronická onemocnění dolních cest dýchacích, které se rozvinou na základě dlouhodobého vystavení látkám (křemičitým sloučeninám, azbestu, uhelnému prachu). Tkáň plic je poškozována a dochází k její přestavbě, fibrotizaci, kde postupně mizí funkční tkáň a je nahrazena zajizvenou, nefunkční tkání.
Obsah článku
Příčina reakce plic:
Plicní tkáň reaguje na přítomnost vdechnutých škodlivých částic, které se v plicích často také kumulují. Částice mohou poškozovat plicní tkáň přímo, neboť jsou v kontaktu s buňkami dýchacích cest, nebo nepřímo aktivací imunitního systému, což vede k rozvoji zánětu, který křehkou plicní tkáň poškozuje. Navíc narůstá oxidační stres, tj. tvorba volných radikálů, které dále posilují zánět a poškozují buňky. Toxicita vdechnutých částic je dána jejich velikostí a tvarem, nábojem, chemickými vlastnostmi, schopností se kumulovat ve tkáni atd.
Dělení pneumokonióz:
Pneumokoniózy se dělí dle závažnosti a prognózy nositele na
- nekolagenní, která je označená též jako benigní, probíhá lehce (sideróza, svářečské plíce)
- kolagenní, která postupuje a končí těžkým nevratným poškozením plic
Typy kolagenních pneumokonióz:
- Silikóza se objevuje hlavně u osob pracujících v dolech a lomech, Onemocnění se běžně objevuje po mnohaleté expozici oxidu křemičitému. V největším riziku jsou osoby pracující v lomech s křemenem a pískovcem, což jsou horniny obsahující 100 oxidu křemičitého. U silikóz se v plicích vytváří typické silikotické uzlíky, které se zvětšují a splývají. Postiženy jsou též okolní mízní uzliny.
- Uhlokopecká pneumokonióza vzniká u osob pracujících v místech, které se nachází černouhelný prach. Typickým nálezem jsou oblasti v plicích, které obsahují uhelný prach. Postupně vznikají fibrotické léze, uzly, které se postupně slévají.
- Azbestóza je vyvolána přítomností vláken azbestu v plicích. Vlákna se v plicích kumulují, nejsou odstraňována. Azbest byl označený za karcinogen a jeho použití je zakázáno. Na snímcích jsou typická proužkovitá nebo síťovaná zastínění, na plicích a také poškození pohrudnice. Poškození plic je často spojené s bronchogenním karcinomem.
Příznaky pneumokoniózy:
Mezi nejčastější příznaky patří:
- dušnost, zpočátku pouze námahová, později i klidová
- pokles plicních funkcí
- chronická kašel
- zvýšené riziko nádorových onemocnění
- chronická obstrukční plicní nemoc, CHOPN
- selhávání plic
- poškození srdce, cor pulmonale
Diagnostika pneumokonióz:
Důležitá je pracovní anamnéza, tj. kde pacient pracuje. Rozhodující slovo mají zobrazovací vyšetření, tj. rentgen, CT, magnetická rezonance, které odhalí poškození plicní tkáně, jeho umístění i rozsah. Vyšetřuje se též sputum a obsah plicní laváže, v nichž mohou být přítomny poškozující částice a potvrdí se zánět v plicích. Je možné provést také biopsii s odběrem vzorku plicní tkáně.
Léčba pacientů s pneumokoniózou:
Rozvinutá pneumokonióza není vyléčitelná. Podává se hlavně terapie, které může stav pacienta zlepšit, zmírnit příznaky nemoci. Častou je součástí domácí oxygenoterapie, léčení zánětů nebo transplantace plic.