Domů Nemoci Polypy tlustého střeva

Polypy tlustého střeva

Jako polypy označujeme výrůstky střevní sliznice, které vyčnívají nad její úroveň a prominují do střeva. Výskyt takovýchto polypů ve velkém množství odborně nazýváme střevní polypóza. Polypy mohou vznikat různým způsobem, mají odlišné histologické složení a některé z nich mohou nést nebezpečný rakovinotvorný potenciál. Výskyt polypů v tlustém střevě může být podmíněn i dědičně – pak mluvíme o tzv. familiární adenomatózní polypóze. Polypy se většinou vyskytují bezpříznakově, pouze při vyšetření stolice na okultní (skryté) krvácení je výsledek často pozitivní.

Zjednodušeně můžeme polypy tlustého střeva rozdělit na dva typy – nádorové (adenomatózní) a nenádorové (hyperplastické, zánětlivé). Nádorové polypy, které tvoří až 70 % ze všech polypů, nazýváme adenomy. Jedná se o tzv. prekancerózy, což je tkáň, ze které s vysokou pravděpodobností vznikne zhoubný nádor. Riziko nádorového bujení polypu závisí na jeho velikosti: u polypu o průměru do 1 cm je pravděpodobnost okolo 1 %, ale u polypu většího než 2 cm je riziko vzniku nádoru až 30 – 40 %. Nenádorové polypy jsou oproti tomu „pouze“ zvětšenou, případně zánětlivou tkání, ze které nádory střeva většinou nevznikají. Z histologického hlediska je popisujeme jako tzv. hamartomy. Jejich výskyt je však v porovnání s adenomatózními polypy nižší (asi 11 %). Nyní si popíšeme několik onemocnění, při kterých se vyskytují polypy tlustého střeva.

Familiární adenomatózní polypóza (FAP)

Tento typ střevní polypózy je velmi závažným dědičným onemocněním, jehož příčinou je mutace genu, který zodpovídá za kontrolu správného dělení buněk. Při jeho poškození vzniká riziko nádorového bujení, a proto je FAP dávána do souvislosti především s výskytem kolorektálního karcinomu. Výskyt onemocnění je 1:10 000, přičemž první projevy přicházejí již v poměrně mladém věku (okolo 30 let.). Při FAP vyrostou na sliznici střeva až tisíce polypů, které krvácejí – mezi příznaky proto patří nález krve ve stolici (často pouze při vyšetření na okultní, tj. skryté krvácení), průjmy a chudokrevnost v důsledku krevních ztrát. Polypy jsou dobře viditelné při koloskopii a jejich malignita se posuzuje podle výsledků histologického rozboru. V případě potvrzení diagnózy se provádí i genetické a koloskopické vyšetření příbuzných v přímé linii. Při časném zachycení nemoci lze polypy koloskopicky odstraňovat při pravidelných kontrolách, avšak většinou si nemoc vyžádá konečné řešení – totální vyjmutí tlustého střeva (kolektomii), ideálně včetně konečníku. Vzhledem k věku pacientů se však konečník zpravidla zachovává, ale protože riziko vzniku karcinomu je vysoké, každý půl roku musí postižený docházet na kontrolu.

V souvislosti s FAP se může vyskytnout i tzv. Gardnerův syndrom, kdy jsou kromě polypů ve střevě přítomny i další patologické nálezy (benigní nádory z vaziva a kostní tkáně, zhoubné nádory jater, štítnice, ledvin atd.). Jestliže se tumory vyskytují i v mozku, hovoříme o tzv. Turcotově syndromu.

Juvenilní polypóza

Jedná se o poměrně vzácnou formu střevních polypů, opět dědičně vázanou. Označení „juvenilní“ charakterizuje primitivní povahu vazivové tkáně vyskytujících se hamartomů. Polypy jsou nejčastěji lokalizovány na přechodu posledního tračníku tlustého střeva a konečníku. Ojedinělé polypy tohoto typu nemají maligní (rakovinotvorný) potenciál, jejich shluky už však mohou znamenat jisté riziko. Léčba spočívá v odstranění polypů, případně v resekci postižené části střeva.

Peutz-Jeghersův syndrom

Peutz-Jeghersův syndrom je opět dědičné onemocnění, jehož výskyt je vzácný. Charakteristický je pro něj výsev četných hamartomových polypů v průběhu celé trávicí trubice. Současně se objevují melaninové pigmentové skvrny typicky na sliznici úst, na rtech, nosních křídlech, na víčkách, dlaních a v oblasti konečníku a genitálu. Onemocnění se projevuje bolestmi břicha, chudokrevností a neprůchodností střev. Rozvinout se též může kolorektální karcinom; řešení proto spočívá ve vyjmutí polypů, případně v chirurgickém zprůchodnění postižené části střeva.

Cowdenův syndrom

Tento syndrom je označován také jako hamartomatózní polypóza – polypy pokrývají sliznici všech částí gastrointestinálního traktu, včetně jícnu, žaludku a tenkého střeva. Vedle toho se objevují četné benigní abnormality na sliznicích a na kůži, adenomy a cysty na štítnici, cysty prsů a na vaječnících, lipomy atd. Komplikací mohou být zhoubné nádory prsu a rakovina štítné žlázy.

Prevence polypů a rakoviny tlustého střeva

Česká republika v současnosti drží prvenství v úmrtnosti na zhoubné formy rakoviny tlustého střeva ve světě. Je proto nutné uvědomit si, že za touto neblahou skutečností stojí především špatné výživové návyky české populace. Omezit bychom měli hlavně příjem živočišných tuků včetně sádla a konzumaci červeného masa (hovězí, vepřové, zvěřina). Naopak drůbeží a rybí maso by mělo tvořit základ našich jídelníčků. Důležité je snížit i množství požitého alkoholu a příjem silně kalorických pokrmů. Cílem prevence rakoviny tlustého střeva je podpora jeho správné činnosti. K tomu jsou vhodné potraviny jako čerstvé ovoce a zelenina, celozrnné pečivo a otruby. Tyto potraviny totiž obsahují vlákninu, která je pro činnost střev nezbytná. Dodržovat bychom měli i pitný režim (až 3 litry vody denně) a měli bychom si vyčlenit dostatek času na pohybovou aktivitu, protože silně rizikovým faktorem pro vznik rakoviny tlustého střeva je i obezita.

Zdroj obrázku: momofuku plátky vepřového bůčku

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here