Polytrauma je stav, kdy jsou poraněny nejméně dva orgánové systémy, přičemž alespoň poranění jednoho z nich ohrožuje pacientův život. Postižení pacienti se dostávají na specializovaná pracoviště, tj. traumacentra.
Vznik polytraumat provází:
- Srážky vozidel
- Pády z výšky
- Zasypání
- Výbuchy
Při polytraumatech může dojít ke smrti:
- Bezprostřední, často do 30 minut od poranění. V takových případech je zasažen mozek, srdce, jsou přítomné ruptury cév.
- Časné, do 4 hodin po úrazu, zde hrají roli neprůchodnost dýchacích cest a s tím spojená nedostatečná ventilace, hemopneumotorax, velké ztráty krve, krvácení do břicha, hrudi… Stav bývá řešitelný zajištěním dýchacích cest a doplněním tekutin do krevního oběhu a chirurgické ošetření.
- Pozdní, zde hraje nejvíce roli akutní plicní selhání, multiorgánové selhání, embolie. U pozdních úmrtí je možné předcházet a odvrátit je, ale ne vždy.
U polytraumat se postupuje dle daných pravidel. Existuje tzv. trauma protokol rozšířené neodkladné péče u závažných poranění, ATLS (advanced trauma life support).
První zhodnocení stavu pacienta je velmi krátké a jsou zaznamenávána zrakem viditelná poranění a zjištění mechanismu úrazu.
V první fázi je důraz kladen na udržení pacienta při životě a je nutné:
- Zjištění průchodnosti dýchacích cest, s kontrolou ventilace a dostatečného obsahu kyslíku v krvi, oxygenace. Zajištění dýchacích cest, v případě nutnosti intubací, koniotomií…
- Fixace krční páteře, přičemž zajištění dýchacích cest má přednost před fixací zlomeniny krční páteře.
- Zajištění krevního oběhu, tj. umístit vstup do krevního řečiště, minimálně dvě kanyly, kudy je možné podávat látky na doplnění objemu tekutin (infuzní terapie ‒ nejčastěji krystaloidy Ranger, Hartman) i léčiva. Pacient při velké ztrátě krve může upadnout do hypovolemického šoku.
- Kontrola zdroje krvácení, hlavně vnějšího, viditelného a snaha o zástavu krvácení. Při nemožnosti zástavy je nutný okamžitý chirurgický zásah.
- Zajištění analgezie, bolest zvyšuje u pacientů oběhovou nestabilitu.
- Zhodnocení neurologického stavu ‒ stupeň vědomí, reakce zornic.
- Neustálá monitorace pacienta ‒ pulz, EKG, TK, dechová frekvence, pulzní oxymetrie, krevní obraz, krevní plyny
Pokud jsou zajištěny předchozí body, je dalším postupem:
- Zjištění a nalezení možných vnitřních zranění s krvácením do dutiny břišní, hrudníku, poranění mozku, kostí a další úrazy, jež potřebují neodkladné chirurgické řešení. Jsou využívání zobrazovací metody ‒ UZ, CT, MRI aj.
Nižší důležitost pak má úplné důkladné vyšetření poranění, která neohrožují pacienta na životě. Pacient je vyšetřen od hlavy až k patě a následuje ošetření nalezených zranění. Zde jde hlavně o časnou fixaci zlomenin, vyčištění, krytí a šití ran, které by mohly být infikovány.
Dále se péče o pacienty řídí dle jejich stavu.
