Příušnice: příznaky, léčba, inkubační doba

Paramyxoviry jsou patogenní virové částice, které způsobují infekční onemocnění zarděnkami, spalničkami, ale také příušnicemi. Příušnice jsou akutním vysoce infekčním onemocněním, a proto je jimi postižený člověk povinen své onemocnění hlásit. Onemocnění příušnicemi může mít i trvalé následky, proto bychom měli vědět, jak příušnice včas rozpoznat a předejít tak možným komplikacím.

Co jsou příušnice?

Příušnice (parotitis epidemica, parotitida) známe jako akutní infekční onemocnění postihující slinné žlázy, zejména příušní. Příušní slinné žlázy najdeme v oblasti mezi dolní čelistí a lalůčkem ušního boltce. Tato oblast je při infekci zduřená, oteklá a bolestivá. Vzácněji mohou paramixoviry, které nemoc vyvolávají, napadnout i jiné tělní žlázy, například slinivku břišní (pankreas) nebo varlata. V takovém případě se nemoc stává velmi nebezpečnou a je nutné ji proto diagnostikovat včas. Příušnice se přenáší kapénkovou formou, podobně jako jiná běžná onemocnění, např. chřipka. Do lidského těla viry vstupují horními cestami dýchacími, kde se postupně množí, infikují mízní uzliny a pronikají do krve, která vir roznese po celém organismu. Inkubační doba nákazy je 15 až 21 dnů, ale nakažený organismus může být pro své okolí infekční i týden před vypuknutím prvních příznaků a dva týdny po úplném vyléčení nemoci. Onemocnění se vyskytuje nejvíce v období jara a podzimu a postihuje nejčastěji děti od 2 let a mladistvé. Nejúčinnější preventivní ochranou před příušnicemi je očkování vhodnou vakcínou (viz dále). Člověk, který příušnice prodělá, je již vůči nim absolutně imunní.

Jak poznáme příušnice?

Nejcharakterističtějšími příznaky, které nám umožní nemoc snadno rozpoznat, jsou zduření, zčervenání a bolestivost jedné, vzácněji i obou příušních slinných žláz. Jedná se o zánětlivý stav vyvolaný přemnožením virů v těchto tkáních, dostavuje se proto i vysoká horečka až ke 40°C. Nemocný si také může stěžovat na bolesti ucha, zhoršení sluchu a problémy při kousání a polykání. Tyto příznaky mohou mít různou intenzitu podle rozšíření infekce – někdy jsou vnímány jen jako nepříjemné pocity v oblastech pod dolní čelistí a kolem uší. V některých případech se může zánět rozšířit i na podjazykové a podčelistní žlázy, což výskyt popsaných příznaků pochopitelně mnohokrát zvyšuje.

Diagnóza, léčba a prevence příušnic

Onemocnění příušnicemi se diagnostikuje podle klinického obrazu krve, ve kterém jsou při nákaze přítomny protilátky proti paramyxovirům (viru příušnic). Prokazatelné jsou i v moči, mozkomíšním moku a ve slinném sekretu z úst. Vyšetření krve však většinou stačí k bezpečnému rozpoznání nemoci. Následná léčba je zvolena podle dosavadního průběhu nemoci – v lehčích případech jsou podávány léky na snížení horečky, zmírnění otoku a bolestí, nemocný dodržuje klid na lůžku v izolaci nejméně 9 dní kvůli vysoké nakažlivosti. Pro zhoršené možnosti polykání a kousání se doporučuje podávat nemocnému kašovitou nedráždivou stravu a dostatek tekutin, nejlépe studených čajů. Omezení tuků v potravě také méně zatěžuje slinivku břišní, která by mohla napadení viry podlehnout. V akutnějších případech lékař předepíše účinná antibiotika. Preventivní očkování proti příušnicím je celoplošně rozšířené a provádí se u zcela zdravých dětí nejdříve 1. den 15. měsíce věku dítěte. Druhé přeočkování je nutné po 6 až 10 měsících od první vakcinace.

Možné komplikace

Příušnice nejsou samy o sobě nijak zvláště nebezpečné, pokud se nevyskytnou další případné komplikace. Těmi může být například zánět varlat (orchitis), většinou jednoho, vzácněji i obou, který představuje velké riziko pro dospívající chlapce a muže. Pokud jsou postižena obě varlata, může pacient trpět trvalou sterilitou, protože tkáně varlat se mění ve vazivo a ztrácejí tak schopnost produkovat zralé spermie. Zánět varlat je charakteristický jejich zduřením a bolestivostí. U žen může vir napadnout vaječníky a prsní žlázy a v 1. trimestru těhotenství způsobit spontánní potrat. Mezi další možné komplikace patří nehnisavý zánět mozkových blan (meningitida). Projevuje se ztuhlostí šíje, bolestmi hlavy a teplotou, jeho průběh však nebývá vážný. Zánět se může rozšířit i na tkáně slinivky břišní (vyvolává zvracení a bolesti břicha), ledvin (nefritis), osrdečníku (pericarditis) a na klouby (artritis).