Průměrná délka života je podle posledních výsledků 79,48 let. Do 19. století se sice rodil velký počet dětí, ty se ale nedožily dospělosti. Finální přírůstek tak by nízký. Negativně se na stavu podepisovaly různé infekční epidemie, války a hladomory. Nevalně na tom byla hygiena i lékařská péče. Až po válce se vše začne měnit.
Počet narozených dětí sice klesá, ale dožívají se dospělosti. Méně lidí všeobecně i umíralo. Průměrná délka života tak začala stoupat. V roce 1918 byla průměrná délka života 47 let a v případě žen 49,6 let. Oproti současných skoro 80 let to je skutečně markantní rozdíl. Během jedné stovky let se tak průměrná délka života prodloužila o 30 let.
Obsah článku
Co nám říká průměrná délka života?
Průměrná délka života se vypočítá za pomocí složitého vzorce z faktů dožitých. Nejde o maximální délku jakou se lidé mohou dožít, ale jaký je prostě průměr. Délka života se odvíjí od mnoha biologických a společenských faktorů. Obecně platí, že čím vyspělejší stát to je, tím vyššího věku se jejich lidi dožívají. Svou roli v tom hraje stav ekonomiky, sociálního systému, zdravotnictví, způsob stravování a bezpečnost.
Délka života je ukazatelem, který může člověk prožít od narození do úmrtí. Cestou prodloužení průměrné délky života je pozitivní jen za předpokladu, že se prodlouží i roky života prožitého ve zdraví. To však bohužel u nás stále pokulhává.
Kde se u nás žije nejdéle
I když se u nás průměrná délka života prodlužuje, v samotné republice se může průměrná délka života lišit i o 4 roky. Platí přitom to, že v bohatších regionech mají šanci žít o několik let déle, než v těch chudších. Nejdéle se tak u nás žije v Praze, nejkratší průměrný život je v Ústeckém kraji.
O čem se moc nemluví
Je sice pravda, že Češi dožívají čím dál vyššího věku, bohužel ty roky navíc však často promarodí. Ve vyšším věku se totiž Češi netěší dobrému zdraví. Proč tomu tak je? Důvodem tomu je především špatný životní styl a špatné návyky. Tedy poměrně velká konzumace alkoholu, kouření, ne zrovna ideální stravování a v posledních letech narůstá problém i s nedostatkem spánku.
Jaký je průměrná délka života ve světě
Všeobecně nejnižší průměrnou délku života mají mnohé africké a asijské země, v nichž probíhají ozbrojené konflikty. Nejvyšší délku života mají v San Marinu (85,41), Japonsku (83,98), Švýcarsku (82,89), Španělsku (82,83), Singapuru (82,79), Lichtenštejnsku (82,65), Izraeli (82,6), Itálii (82,54), Austrálii (82,5), na Islandu (82,46), v Norsku (82,4), Kanadě (82,3), Lucembursku (82,27), Francii (82,27) a Švédsku (82,2).
Nejnižší délku života má pro změnu těchto 15 států. Vůbec nejkratší délku života mají v Sierra Leone (51,83), a dále pak Středoafrické republice, Čadu, Nigérii, Pobřeží slonoviny, Lesothu, Somálsku, Jižním Súdánu, Guinei-Bissau, Burundi, Rovníkové Guinei, Svazijsku, Mali, Kamerunu, Mosambiku (58,31). Pokud jste si všimli, jde o věk jen o málo vyšší tomu, jaký jsme měli u nás v době před 100 lety. Tedy v době, kdy se sice rodilo velké množství dětí, ale jen málo z nich se dožívalo dospělosti. Bylo to v době, kdy na té nejlepší úrovni nebyla ani hygiena, zdravotní péče a strava.
