Salmonelózu řadíme mezi nejčastější průjmová onemocnění postihující českou populaci. Původcem salmonelózy jsou bakterie Salmonely, jichž existuje až na 2000 různých typů. Zdrojem nákazy je kontaminovaná potrava, tedy zvířecí produkty, které běžně konzumujeme, jako např. maso či vejce. Onemocnět mohou jak dospělí, tak děti, u nichž může salmonelóza vyvolat velice závažné stavy, protože u nich snadno dochází k dehydrataci organismu ztrátou tělesných tekutin průjmem. Salmonelózu bychom proto neměli u dětí a také starších a nemocných osob nikdy podceňovat.
Salmonelóza – příčiny
Příčinou salmonelózy je bakteriální infekce vyvolaná Salmonelami (nejčastěji Salmonellou enteritidis), vyskytujícími se v konzumované, nedostatečně tepelně zpracované potravě živočišného původu. Salmonely jsou totiž schopné přežívat do teplot okolo 70°C, proto upravujeme-li pokrmy při nižších teplotách, bakterie v konzumovaném jídle přežívají a dostávají se do našeho organismu. Riziková je např. konzumace nedostatečně tepelně upraveného masa (pozor na grilované maso – na povrchu může být téměř spálené, ale vevnitř je syrové), salámů, uzenin, tlačenky, sekané, nevařených vajec (volské oko, na hniličku, vaječné krémy), ale i zmrzliny či majonéz. Zdrojem nákazy se může stát i nádobí, např. nože, kterými krájíme tyto potraviny. Salmonelám také přejí letní měsíce, kdy potraviny podléhají rychlejší kazivosti, oddáváme se radovánkám při grilování, konzumujeme ve velkém množství zmrzliny a pohybujeme se na místech s horšími hygienickými podmínkami (kempy, dětské tábory atd.).
Salmonelóza – příznaky
První příznaky onemocnění se většinou dostavují po 10 až 12 hodinách od nakažení, inkubační doba je však uváděna delší – od 8 do 48 hodin. Jedná se o příznaky postižení trávicí soustavy jako nevolnosti, bolesti a křeče břicha, zvracení a průjmy vodnatého charakteru. Zároveň bakterie produkují toxiny, což vede k rozvoji horečky jako obranného mechanismu. Stolice může být nazelenalá, případně může obsahovat krev či hlen. Stolicí a zvracením odchází z těla velké množství tekutin a minerálních látek, proto pacientům se salmonelózou hrozí dehydratace. Zejména u dětí, jejichž organismus má zvýšené nároky na stav tělesné vody, může být dehydratace v důsledku průjmů nebezpečná. Ohroženi jsou i starší lidé, u kterých bývá snížen pocit žízně a bývají proto dehydratovaní i normálně. Dehydratace se projevuje suchostí sliznic (např. v ústech), stavy neklidu či naopak apatie, poklesem krevního tlaku a těžší stavy i halucinacemi, poruchami vědomí, křečemi či tachykardií (zrychlení srdeční akce). Dehydrataci bezpečně poznáme vytvořením kožní řasy – pokud se vrací do normálu pomalu, značí to pro pokles tonu kůže vyvolaný ztrátou tekutin.
Salmonelóza – diagnostika a léčba
Diagnózu salmonelózy potvrdí průkaz bakterií v mikrobiologickém rozboru stolice postiženého, důležité informace podá i sám nemocný sdělením, zda v nedávné době konzumoval tepelně neupravené či jinak rizikové potraviny. Základem úspěšné léčby je klid na lůžku a doplňování tekutin jako prevence dehydratace (vhodné jsou např. minerální vody s obsahem minerálních látek). V těžších případech je nutné pacienta hospitalizovat na infekčním oddělení a podávat rehydratační roztoky v infuzích. Z léků lze podat dezinficiencia (např. Endiaron) či adsorbencia (např. Smecta či živočišné uhlí) k desinfekci a pročištění střev a v případě zvracení antiemetika. Důležitým bodem léčby je i dieta, založená nejprve na mírně slazeném černém čaji, postupně se podávají suché, nemastné, nekořeněné potraviny. S dietou seznámí pacienta ošetřující lékař či zdravotní sestra.
Salmonelóza – prevence
Ke snížení rizika nákazy salmonelózou je vhodné dodržovat několik zásad:
- veškeré maso a vejce zahříváme na dostatečnou teplotu – minimálně 75°C po dobu 5 minut (nejlepší je veškeré potraviny nechat projít varem)
- dbáme na to, abychom z potenciálně infekčních (tedy syrových) potravin nepřenesli infekci na potraviny, které nebudou dále tepelně zpracovávány, např. různými nástroji, noži, nádobím apod. (vhodné je např. vyčlenit jedno prkénko striktně na krájení syrového masa)
- suroviny skladujeme tak, aby nedošlo ke kontaminaci hotových pokrmů (pozor např. na kapání šťávy ze syrového masa na jiné potraviny)
- dbáme obezřetnosti na hromadných akcí spojených s konzumací většího množství jídla (svatební hostiny, zabíjačky)
- vyvarujeme se cukrářským výrobkům, k jejichž přípravě byly použity syrové žloutky (vaječné krémy)
Zdroj obrázku:
