Sitofobie je latinské odborné označení zdravotního problému, který se dotýká jídla. Jde totiž o patologický strach z jídla, což vede k jeho odmítání, a to zvyšuje riziko rozvoje anorexie. Jde o typický stav spojený se schizofrenní psychózou a těžkou depresí.
Obsah článku
Příčina vzniku
Základem sitofobie přitom může být nepřekonatelný odpor k jídlu jako takovému, může ale také souviset i se strachem z otravy, strachem, že by jídlo mohlo být kontaminováno nebezpečnými choroboplodnými zárodky, strachem z toho, že nebudete moci mít pod kontrolou svou váhu a v některých případech i demence. Spouštěčem této fobie může být pouze negativní zkušenost, tedy snězení zkaženého jídla nebo také potravinová alergie.
Jaké druhy onemocnění mohou být spojeny se sitofobií?
Sitofobie může být dále spojena s břišní angínou, což je onemocnění, které se vyznačuje bolestí břicha po jídle, protože je trápí nedostatečné prokrvení tenkého střeva. Nemoc je známá i jako mezenterická ischemie.
Dále pak může být sitofobie spojená i se zánětem slinivky.
Sitofobie může mít různou podobu
U sitofobie někoho může děsit pouhá myšlenka na to, že by měl jíst. Jiného děsí samotné jídlo. Někdo má u sitofobie problém jen s některým jídlem. Člověk přitom může zažít chvíle, kdy strach zeslábne, ale také kdy zesílí. Ataky mohou být spojeny i se záchvaty paniky. Jde skutečně o extrémní úzkost, kterou doprovází i nepříjemné fyzické příznaky. Člověk je těmito nepříjemnými stavy podněcován k tomu, aby se vyhýbal strachovým podnětům, tedy jídlu. Jenže právě toto vyhýbání udržuje strach. Člověk se cítí příjemně jen, když je daleko od jídla. Své chování proto ospravedlňují strachem …že přece nebudou jíst to, čeho se bojí, čemu nevěří. Takové chování je nejen ideálním podkladem pro rozvoj anorexie, ale také dost výrazně ovlivňuje sociální a pracovní fungování. Nakonec to může skončit až tak, že nemocný nebude vůbec chtít jíst. Mohou tak hladovat celé hodiny a jejich rodina je nepřiměje, aby se najedli. Jejich hladování může být pak spojeno se špatným zdravotním stavem, což pak má souvislost i s tím, že nepracují, protože nejsou schopni pracovat a mohou být ohroženi i po ekonomické stránce. Rozvinout se proto může i deprese.
Příznaky
Lidé se sitofobie pociťují intenzivní úzkost ze setkávání s jídlem. Nemocní nejsou schopni tuto úzkost ovládat, a proto jsou ještě úzkostnější. Tato úzkost potom může vést v v extrémních případech k plnohodnotným záchvatům paniky. Trpící pak přecházejí do režimu útěku nebo boje kvůli adrenalinu. Ani jedno nění pro tělo dobré, protože jde o situace spojené se strachem. Vedle extrémní úzkosti se objevuje i podvýživa, záchvaty paniky, svalové napětí, zvýšený tep, dušnost, pocity závratě, návaly horka nebo studeného potu, migréna, nevolnost, vysychání v ústech.
Příčiny vzniku
Vliv na jejich vznik může mít genetika a také i zkušenosti, které jste si prodělali a výchova. Někdo má rodinnou anamnézu s fobiemi a duševními poruchami, má tedy i vyšší sklon pro tuto. Spouštěčem může být traumatická zkušenost s jídlem nebo při jídle. Dušení jídlem, alergie na jídlo, otrava jídlem. Neměl rád jídla, k nimž byl nucen. Přísní rodiče ho k jídlu násilím nutili, bili. Musel jídlo sníst do určitého času. Může jít i o naučenou reakci. Když rodiče projevují nechuť k určitým jídlům, dítě je bude napodobovat. Rozvinout se ale může i v rámci jiných poruch, třeba s tělesnou dysmorfní poruchou, bude se bát, že přibere nebo že bude vypadat špatně.
