Spánková paralýza neboli spánková obrna je stav mezi spánkem a bděním, kdy si pacient částečně uvědomuje realitu, ale jeho tělo se nachází v REM fázi spánku, která mu neumožňuje se hýbat. Tento stav spojený s halucinacemi, pocity paniky a úzkosti, ztíženým dýcháním a bušením srdce je pro pacienty velmi děsivým zážitkem. Po úplném probrání ze spánku, spánková paralýza samovolně odezní.
Spánková paralýza a její příčiny
Spánková paralýza jakožto stav na pomezí spánku a bdění, kdy jsou pacientovy svaly paralyzovány, což mu znemožňuje se pohnout, patří mezi poruchy spánku, a zároveň může být symptomem některých spánkových poruch, zejména narkolepsie. (Narkolepsie je porucha spánku projevující se nadměrnou ospalostí, nekontrolovaným usínáním během dne, kataplexií a právě spánkovou obrnou, ne všechny z příznaků však musí být přítomny).
Ke spánkové paralýze dochází ve fázi spánku REM (rapid eye movement), ve které duševní činnost mozku funguje (v této fázi spánku se pacientům zdá nejvíce snů), ale tělo odpočívá – je pro ně typická ztráta napětí tonu svalů. Pro ztrátu napětí tonu svalů se používá termín atonie. Základní funkcí atonie je předejít přenosu pohybů vykonávaných ve snech na fyzické tělo z toho důvodu, aby nedošlo ke zranění během spánku. Jestliže dojde k probuzení v této fázi, zůstane tělo nehybné po dobu několika vteřin až minut. Spánková paralýza může nastat jak při probouzení pacienta (hypnopompická neboli postdormitální paralýza), ale tak během usínání (hypnagogická paralýza).
Projevy spánkové paralýzy
Projevy a četnost výskytu spánkové paralýzy závisí na její formě, která může být buď izolovaná, nebo opakovaná. Obě formy jsou však spojeny s halucinacemi a nemožností pacienta se pohnout.
Izolovaná forma spánkové obrny, charakterizovaná ojedinělým výskytem v životě pacienta, je spojena s představou pacienta, že je v jeho ložnici přítomna neznámá bytost, například člověk, který před lety zemřel, nebo naopak člověk, který se má teprve narodit, anebo příslušník mimozemské civilizace (řada pacientů po zkušenosti s ojedinělou spánkovou paralýzou uvedla, že se setkala s UFO nebo se zjevením). Pacient při tomto setkání zažívá silné pocity strachu a úzkosti, chce před neznámou bytostí uniknout, jenže zjišťuje, že jeho svaly zůstaly zcela paralyzovány – odtud také název spánková paralýza. Typickými příznaky jsou ztížené dýchání (pacienti mají pocit, že na jejich hrudi leží velký kámen) , zrychlený tep, bušení srdce a panika. Tento stav trvá několik vteřin až minut. Poté se pacient zcela probere a se normálně hýbat.
Mnohem závažnější formu této poruchy představuje opakovaná spánková paralýza, která postihuje pacienta ve spánku opakovaně a dlouhodobě – může jej pronásledovat několik let. K děsuplným zážitkům může dojít i několikrát během noci. Opakovaná spánková paralýza často postihuje právě pacienty trpící narkolepsií. Pro opakovanou spánkovou obrnu jsou dále typické mimotělní zážitky, stejně jako výrazně delší doba trvání, a to až několik hodin.
Svépomoc, léčba a prevence
Pokud se setkáte se spánkovou obrnou, lékaři doporučují, abyste se pokusili zahýbat mimickými svaly v obličeji, aby došlo k úplnému probuzení ze spánku. Pokud Vás trápí spánková obrna dlouhodobě, tedy trpíte opakovanou formou spánkové obrny, situace vyžaduje léčbu. Osvědčeným lékem jsou tricyklická antidepresiva. Nedílnou součástí individuální terapie je eliminace konkrétní příčiny – to znamená léčba psychických problémů nebo nemoci, která spánkovou paralýzu způsobuje.
Spánkové paralýze lze z velké části předejít předcházení rozvoji spouštěcích mechanismů spánkové obrny. Mezi hlavní spouštěče patří vystavení organismu dlouhodobému působení stresu, nedostatek odpočinku a nepravidelný životní rytmus (velmi rizikovou skupinou pacientů jsou lidé pracující na směny). Pokud tedy není ve Vašem případě spánková paralýza geneticky podmíněna, pravidelným a dostatečným spánkem ve spojení s eliminací stresu jí lze s velmi vysokou pravděpodobností předejít.
