Domů Nemoci Ortopedie Spondylolistéza

Spondylolistéza

Páteř je spojitý systém, který je jednak pevný, ale také pohyblivý. Toto je umožněno tím, že jsou obratle ve správné poloze, k sobě „připevněné“ složitým systém vazů a meziobratlových plotének. Pokud dojde k narušení stability, poškození obratlů, vazů atd., objevují se problémy v podobě spondylolistézy. Spondylolistóza (spondylos ‒ obratel, olisthenein ‒ posun) je patologický stav, kdy dochází k vysunutí obratlového těla dopředu, což ale vede i k celkovým změnám v postavení páteře. K posunu obratle dochází nejčastěji v oblasti bederní páteře.

Dělení spondylolistóz:

  1. dysplastická
  2. istmická
  3. degenerativní
  4. traumatická
  5. patologická

Vrozená forma:

Dysplastická spondylolistóza

Jedná se o vrozené onemocnění páteře, které je různě vyjádřené, tj. různě těžké. Je dáno špatným vývojem obratlového těla. To je deformováno, mnohdy nedovytvořeno a tak dochází často ke skluzu a posunu směrem dopředu

Získané formy:

Istmická ‒ jedná se o typ, kdy dochází k poškození a přerušení oblouku obratle, tím obratel ztrácí svou celistvost a samotné tělo obratle bez připojení na oblouk obratle se vysune.

Degenerativní ‒ u tohoto typu se jedná o opotřebení obratlů, celé páteře, objevuje se tedy častěji u lidí vyššího věku. Často nasedá na degeneraci meziobratlové destičky, její zmenšení, ruptura může vést k posunům v páteři.

Traumatická ‒ vzniká na podkladě zranění páteře, např. při frakturách obratlů, meziobratlové ploténky. Může k ní také dojít po operacích na páteři.

Patologická ‒ je přítomná u jiných patologických stavů, jako jeden s příznaků, např. u Marfanova syndromu a dalších systémových nemocí kostí.

Příznaky:

  • Bolesti v oblasti vysunutého obratle, ale mohou být přeneseně kdekoli na páteři
  • Bolesti se zvyšují po námaze, jsou menší po ránu, větší večer.
  • S postupem nemoci se objevuje omezení pohybu a kontraktury svalů okolo páteře.
  • Mohou se objevit bolesti končetin a vystřelování bolesti.
  • U těžkých případů může docházet k útlakům míšních kořenů a neurogennímu kulhání a poruchám svěračů.
  • Úlevová poloha je buď v předklonu, nebo v podřepu.

Diagnostika spondylolistózy:

Klinické vyšetření pacienta je důležitou vstupní modalitou, nejčastěji jej provádí ortoped nebo neurolog.

Zobrazovací metody pomohou přesně určit místo, tíži a také příčinu spondylolistózy. V první řadě se používá rentgenové vyšetření, které se dělá i v různých pozicích, s různým sklopením lampy atd. Dle jeho výsledků, popř. při jasných příznacích, se volí CT nebo magnetická rezonance. Díky magnetické rezonanci se lékaři dozví i to, jak vypadají okolní struktury kolem obratle, tj. vazy a svaly a další okolní tkáně.

Léčba spondylolistózy:

Přístup k řešení spondylolistózy je dvojí, dle tíže, příčiny atd.

Konzervativní léčba:

Může se volit léčba konzervativní. V akutní fázi, např. po poranění páteře, se podávají léky proti bolesti a je naordinován klidový režim. Je také možné podat léky uvolňující svaly, které jsou v křeči. U chronických obtíží je vhodná fyzioterapie, díky níž se mohou odstranit nerovnováhy ve svalových skupinách, posílí se hluboký stabilizační systému kolem páteře atd.

Chirurgická léčba:

Chirurg se snaží vrátit obratel do původní pozice a zafixovat. Pokud není možné toto provést, obratel se odstraní a dochází ke zkrácení páteře a spojení ostatních obratlů.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here