Domů Nemoci Onemocnění srdce Srdeční tep

Srdeční tep

Srdce jsou spolu s mozkem dvěma nejdůležitějšími orgány, bez kterých by lidské tělo nemohlo fungovat. To, jak srdce pracuje, můžeme poznat ze srdečního tepu, který lze nejlépe nahmatat buď na vnější straně zápěstí z dlaňové plochy, nebo na krku v oblasti krkavice. Srdeční tep je dán tím, v jakých intervalech srdce vypuzuje krev do tělního oběhu. Normální srdeční pulz má hodnotu mezi 70 – 80 tepy za minutu, ale u trénovaných sportovců může být i výrazně nižší. Poruchy srdečního rytmu nazýváme arytmie.

Srdce jako nezávislý orgán

Činnost všech orgánů lidského těla je koordinována řídícím centrem uloženým v naší hlavě – mozkem. Bez informací z něj vycházejících by vnitřní orgány nemohly správně pracovat. Výjimkou je srdce, jehož aktivita není řízena z mozku, nýbrž z něho samého. Srdce je totiž kromě samotných svalových buněk, které umožňují stah srdce pro vypuzení krve, vybaveno i speciálními buňkami, které vytváří vzruchy, které jsou pro stah srdeční svaloviny nezbytné. Těmto buňkám říkáme převodní systém srdeční. Buňky tohoto systému automaticky bez jakýchkoli zevních stimulů generují elektrické impulzy nutné k tomu, aby se srdce pravidelně stahovalo. Stah srdečního svalu umožňuje vypuzení okysličené krve z levé komory do srdečnice (aorty), která ji dále rozvádí po celém těle. Tlakovou vlnu, která je tímto stahem vyvolána, vnímáme na periferii právě jako srdeční tep (pulz). Soubor těchto vln potom označujeme jako srdeční rytmus. Udavatelem srdečního rytmu je tzv. SA uzel v blízkosti pravé předsíně, odkud se rytmus samovolně šíří dál po srdci.

Měření srdečního tepu

Vědět, jak a kde změřit srdeční tep, je nezbytné, protože díky tomu můžeme v rámci první pomoci určit, zda postiženému neselhává oběh, tedy jedna z vitálních funkcí. Tep je nejlépe hmatný na krkavici (a. carotis) na krku po stranách ohryzku a dále v oblasti zápěstí, kde jej hmatáme na jeho dlaňové ploše vnější poloviny (a. radialis). Tep vždy hmatáme bříšky třech lehce přiložených prstů na inkriminované místo. Pokud bychom použili jen jeden prst, např. pouze palec (tak, jak to lidé často dělají), hrozí, že bychom se v hodnocení tepu mohli zmýlit, nebo jej nemuseli vůbec najít a následně se chybně domnívat, že třeba postiženému srdce selhalo. Srdeční pulz lze vyhmatat i na vnitřní straně paže mezi bicepsem a tricepsem – toto místo se používá při nedokrevnosti horní končetiny a při zjišťování srdečního tepu u miminek.

Tepová frekvence

Tepová frekvence je údaj, který hodnotí počet tepů za minutu. Tepová frekvence u normálního člověka činí mezi 70 – 80 tepy za minutu, přičemž záleží na pohlaví (ženy mají tep o malinko vyšší) a hlavně na trénovanosti organismu. Srdce vysportovaného člověka je vlivem zátěže natolik silné, že dokáže jedním stahem přečerpat více krve než srdce nesportovce. Proto takovému člověku stačí třeba jen 40 – 50 úderů za minutu a přesto je dodávka okysličené krve pro celý organismus dostatečná.

Zároveň ještě rozlišujeme tzv. klidovou, aktuální a maximální tepovou frekvenci:

  • klidová tepová frekvence – ráno po probuzení než se posadíme na posteli, její hodnoty činí 65 – 75 tepů za min.
  • aktuální tepová frekvence – při jakékoli běžné aktivitě během dne, 70 – 80 tepů za min.
  • maximální tepová frekvence – udává maximální intenzitu zátěže, kterou jsme schopni při tréninku dosáhnout; tento údaj je důležitý pro sportovní trénink a pro zjednodušení jej lze vypočítat z následující rovnice: 220 – věk (pro muže) a 226 – věk (pro ženy)

Na výšce tepové frekvence záleží, jestli při sportovním tréninku budeme spalovat tuky, nebo nabírat svaly či posilovat celkovou vytrvalost.

Poruchy srdečního rytmu

Jestliže dojde k poruše některého článku převodního systému srdečního (nejčastěji SA uzlu, tedy udavatele srdečního rytmu), vznikají tzv. arytmie. Mohou být přechodné nebo nijak nevýrazné – pak nemusí způsobovat žádné obtíže. Závažnější arytmie však mohou být životu nebezpečné. Jsou to ty, které vznikají při neadekvátní kompenzační reakci srdce na nejrůznější podněty. Zpomalení tepu pod 60 u mužů a 65 u žen označujeme jako bradykardii (pozor na fyziologicky nízký tep u sportovců). Naopak při zrychlení tepové frekvence nad 100 u mužů a nad 110 u žen mluvíme o tachykardii. Poruchy srdečního tepu jsou běžné u pacientů s ischemickou chorobou srdeční a mohou být vážným příznakem infarktu. Arytmie se zpravidla řeší implantací kardiostimulátoru (laicky „budíku“), který srdeční tep pravidelně kontroluje a reguluje do normálu.

Zdroj obrázku: -heart

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here