Stenotrophomonas (Xanthomonas) maltophilia je aerobní bakterie (potřebuje ke svému životu kyslík), která žije hlavně ve vodném či vlhkém prostředí. Snadno vytváří biofilm, tj. souvislou plochu, tím se stává těžko zničitelná. Bakterie byly poprvé izolována v roce 1943 z pohrudničního výpotku. Tehdy byla pojmenována Bacterium bookeri.
Infekce bakterií:
U lidí působí infekce vzácně, nejčastěji se jedná o nozokomiální infekce. Infikuje tedy hospitalizované pacienty. Pro zdravé lidi není bakterie nebezpečná, pro nemocné a oslabené však ano. Jedná se hlavně o pacienty s nádory, imunodeficity, po transplantacích, s těžkými infekcemi, cystickou fibrózou atd.
Bakterie se může nacházet v podávaných roztocích, v katétrech, endoskopech, dřezech, výlevkách, sprchách, mechanické plicní ventilaci, sekretech pacientů, kteří jsou bakterií nakažení. Tím dojde k infikování dalších osob.
Nejčastěji S. maltophilia způsobuje infekce dýchacích cest, sepse, infekce měkkých tkání, kostí a kloubů. Může také infikovat žlučové cesty, močový systém, výstelku srdce (endokarditidy) či mozkové pleny (meningitidy). Může dojít také i úmrtí pacientů.
Diagnostika S. maltophiliových infekcí:
Pro určení správné diagnózy se provádí mikrobiologické vyšetření vzorků tělních tekutin a sekretů, tj. např. stěry, moč, sputum, výpotek…
Při mikrobiologickém vyšetření se také určí přesná citlivost bakterie na antibiotika.
Léčba nákazy:
Problém s bakterií je v tom, že je rezistentní k antibiotické léčbě. Produkuje enzymy, které štěpní např. penicilinová antibiotika. Nese také geny, které kódují kanály, díky nimž je antibiotikum vyloučeno, když do bakterie pronikne. Rezistenci navíc umocňuje tvorba biofilmu. Nakupené bakterie jsou ještě odolnější, ke spodním bakteriím ani antibiotikum nepronikne.
Mnohdy je jedinou možností kombinovaná antibiotická terapie.
