Thymidinkináza je enzym, který je zapojený do syntézy DNA (deoxyribonukleové kyseliny). Reaguje s nukleosidem odvozeným od nukleové kyseliny thyminu, tj. s thymidinem, a mění ho na thymidinmonofostát.
Existují dva typy thymidinkinázy, dva izoenzymy, a to cytosolová a mitochondriální thymidinkináza.
Obsah článku
Funkce thymidinkinázy:
Aktivita thymidázy není konstantní, ale narůstá v průběhu buněčného dělení, kdy dochází k nové syntéze DNA. Proto její hodnoty rostou u nádorových onemocnění. Národové buňky se rychleji dělí. Rostou hlavně hladiny a aktivita cytosolové thymidinkinázy. Thymidinkináza tedy odráží míru buněčného dělení.
Hladiny thymidinkinázy:
Hladiny thymidinkinázy se určují v séru, které se získává z žilní krve.
Jsou stanoveny hodnoty, které jsou normální a patologické. Mohou se lišit dle laboratoří a použité metody.
- Normální hodnoty < 5 UI/l
- Hraniční hodnoty 5 až 10 UI/l
- Patologické hodnoty > 10 UI/l
Zvýšené hladiny thymidinkínázy:
Patologické hladiny thyminidkinízy ukazují na přítomnost:
- nádorových onemocnění, nejčastěji krevních malignit, tj. leukémie, lymfomy. Hodnoty však mohou být vyšší také u tkáňových (solidních) nádorů, např. karcinomu prsu. Míra zvýšení pak může odrážet aktivitu nádorového onemocnění.
- chronických zánětlivých onemocnění, např. revmatických onemocnění. Zde však hladiny nedosahují takových výšek jako v případě nádorů.
- virových onemocněních (spalničky, herpetické viry, zarděnky), hodnoty bývají nižší než u nádorů.
Využití hodnocení thymidinkinázy:
Thymidinkiáza se používá pro diagnostiku krevních malignit, nikoli však pro běžný preventivní screening.
Není možné ji vyžít k diferenciální diagnostice, tj. pro zjištění, o jaký typ malignity se jedná. Není to tedy jako v případě prostatického specifického antigenu, který se zvyšuje pouze u onemocnění prostaty.
Dále se může, jak jsme již naznačili, využít k monitoraci průběhu onemocnění. Během úspěšné léčby by měly hodnoty klesat, naopak u zhoršení onemocnění hladiny rostou.
