Tracheomalacie je onemocnění, které je spojené se zvýšenou měkkostí (poddajností) chrupavek, které tvoří tracheu (průdušnici), nebo jejich chybění a nahrazení membránou.
Trachea je část dýchacích cest. Navazuje na hrtan a její začátek je v úrovní šestého krčního obratle. Prochází do hrudníku a končí rozdvojením (bifurcatio tracheae) v oblasti čtvrtého až pátého hrudního obratle. V rozdvojení vznikají průdušky (dva bronchy).
Trachea je složená z 15 až 20 chrupavek, které mají tvar podkovy. Otvor je směrem k zádům. Chrupavky jsou spojené vazy a zadní stěna je tvořená vazivem, které obsahuje kolagenní, elastická vlákna a hladkou svalovinu.
Při dýchaní se průsvit trachey nemění, zůstává otevřená. V případě tracheomalacie je situace jiná. Měkké chrupavky nebo membrána kolabují při výdechu nebo při kašli. Tento kolaps může vést i k udušení.
Obsah článku
Příčiny vzniku tracheomalácie:
Tracheomalácie může být vrozená nebo získaná.
V případě vrozené formy se jedná o geneticky podmíněný stav.
Pokud hovoříme o získané tracheomalácii, můžeme zmínit nejčastější příčiny, proč dochází k poškození chrupavek v trachey:
- Trauma průdušnice
- Chronické infekce v oblasti trachey
- Dlouhodobá intubace
- Vysokodávková kortikoterapie
- Porucha prokrvení
- Chronická onemocnění plic
- Nádorová onemocnění v oblasti krku a trachay
- Struma
- Jícnový reflux, kdy může docházet k vdechnutí obsahu z žaludku
Příznaky tracheomalácie:
Při výdechu, kdy se mění tlak v průdušnici, dochází k jejímu zúžení, popř. k úplnému kolapsu. Pacienti pociťují dušnost, při výdechu je přítomen chrčivý či hvízdavý zvuk atd. Pokud dojde k úplnému kolapsu, uzavření průdušnice, je pacient ohrožen udušením. Mohou mít také problémy s polykáním či častější infekce dýchacích cest.
Diagnostikování tracheomalácie:
Tracheomalácii je možné diagnostikovat s využitím zobrazovacích metod. Volí se například CT či magnetická rezonance. Další možností je bronchoskopie, kdy se pomocí endoskopu nahlédne do dýchacích cest. Lékař pak může pacienta vyzvat k nádechu a výdechu a vidí, zda dochází ke zúžení průdušnice.
Terapie tracheomalácie:
Tracheomalácii je nutné řešit, pokud je závažnější. Jedná se o chirurgické zákroky, které mají za úkol stabilizovat průdušnici tak, aby nedocházelo k jejímu zužování a kolapsům. U některých pacientů je jediným řešením tracheostomie.
V rámci chirurgických zákroků je možné využít stentů (kroužků), které je možné vložit např. do vnitřku průdušnice a tím se zabrání jejímu zúžení a kolapsu.
Mírnější případy se řeší pomocí úpravy prostředí, např. zvýšení vlhkosti vzduchu, je potřeba zařídit se tak, aby nedocházelo k infekcím dýchacích cest a může se také použít CPAP jako u spánkové apnoe. Jedná se o kontinuální ventilace s pozitivním přetlakem.