TUR syndrom je soubor příznaků, ke kterým dochází, když pronikne irigační roztok, např. během transuretrální prostatektomie (odstranění prostaty cestou přes močovou trubici), do krevního řečiště.
Frekvence výskytu TUR syndromu je nízká, objevuje se u cca 0,7 až 2 % případů.
Obsah článku
Rizikové faktory pro vzniku TUR syndromu:
Průnik roztoku do oběhu ovlivňuje mnoho faktorů:
- délka operačního výkonu, čím déle zákrok trvá, tím vyšší je riziko, že dojde k resorpci roztoku před venózní plexy (sítě žil)
- množství spotřebovaného roztoku během zákroku, čím vyšší množství je použito, tím vyšší riziko TUR syndromu
- chemicko-fyzikální vlastnosti použitého roztoku, tj. osmolalita, tlak atd.
- kvalita uzavírání krvácejících cév během zákroku
Vznik a přínaky TUR syndromu:
Vznik TUR syndromu je závislý na použitém roztoku a jeho osmolalitě.
U hypoosmolárních a izoosmolárních (nižší nebo stejná osmolalika jako krevní plazma) dochází k nárůstu objemu tekutin v krevním řečišti, a navíc k naředění. Dochází tedy k přetížení krevního oběhu a snížení koncentrace sodíku a bílkovin v celkovém objemu tekutin v řečišti. To se negativně projeví na více orgánových systémech v těle.
Srdečně-cévní systém:
TUR syndrom provází zvýšení krevního tlaku s poruchami srdečního rytmu, nejčastěji snížení (bradykardie), a palpitace. Tento stav provází také bolesti na hrudi.
Pokud není stav řešen objevuje se snížení krevního tlaku a zvýšení tepové frekvence (tachykardie) až oběhový šok.
Dýchací systém:
Srdečně-cévního systému se objevují i příznaky v respiračním systému. Dochází k dechové nedostatečnosti s poklesem saturace krve kyslíkem. Dechová frekvence je zrychlená, může se objevit cyanóza a otok plic.
Centrální nervový systém:
Ušetřena není ani centrální nervová soustava, což se projeví poruchami funkcí mozku, otokem mozku a kómatem. Na počátku či lehčích případů dominuje neklid, bolesti hlavy, apatie, zmatenost, nevolnost či zvracení. S výrazným snížením sodíku se objevují poruchy vědomí, křeče, záchvaty podobné epilepsii, ztráta vědomí a koma.
Krev:
Pokud je roztok hypoosmolární je navíc přítomný i akutní rozpad červených krvinek (hemolýza), které nejsou schopné v takovém prostředí přežít. Navíc se mohou objevit poruchy krevní srážlivosti. Z nadbytku hemoglobinu při rozpadu krvinek se také vytváří bilirubin, který není dostatečně rychle odstraňován a může dojít k zežloutnutí kůže a sliznic.
Ledviny:
TUR syndromem jsou postiženy také ledviny, vinou objemového přetížení a poškození krvinek může být ledvinná tkáň poškozená, což se projeví jako snížení produkce moči a akutní ledvinnou nedostatečností.
Diagnostika TUR syndromu:
Úspěšnost léčby TUR syndromu závisí na rychlosti určení správné diagnózy. To je možné pomocí příznaků, které se u pacienta objevily. Důležitá je monitorace krevního tlaku, EKG, respiračních funkcí, vylučování moči. Nezbytné je také provedení laboratorního vyšetření na zjištění mineralogramu, bilirubinu, krevní srážlivosti atd.
Léčba TUR syndromu:
Léčba TUR syndromu je založená na zajištění životních funkcí, tj, je nutno zabezpečit okysličení (např. podávání kyslíku či intubace), podpora srdečního oběhu…
Důležitou roli v léčbě hrají diuretika, tj. léky podporují vylučování tekutin z těla močí. Při velmi snížená hladině sodíku se někdy volí jeho podávání v podobě hypertonického roztoku.
U rozvinutého TUR syndromu s hemolýzou však i přes aktivní léčbu bývá úmrtnost až 50%
