Vystouplé lopatky, čili scapula alata, je kosterní onemocnění, při němž lopatka vyčnívá ze zad v abnormální poloze. Ve vzácných stavech má přitom tendenci vést k omezení funkční aktivity v horní končetině.
Obsah článku
O vystouplých lopatkách
Takové vystouplé lopatky mohou negativně ovlivnit schopnost člověka zvedat, tahat a tlačit těžké předměty. V některých závažných případech dokonce může být omezena i schopnost vykonávat běžné činnosti z každodenního života, jako třeba převlékání se nebo umývání si vlasů.
Lopatky jako andělská křídla
Lopatky budí dojem, že lidem ze zad rostou andělská křídla. Tak totiž tento problém vypadá. Křídlo lopatky narušuje skapulohumerální rytmus, což pak přispívá k sníženému ohybu a odtažení horní končetiny, stejně jako dochází ke ztrátě výkonu a je to rovněž i zdroj značné bolesti. Takováto okřídlená lopatka je možná považována za normální držení těla u malých dětí, ale rozhodně už ne u starších dětí, natož u dospělých.
Jak se vystouplé lopatky projevují
Závažnost celého stavu je individuální. Stejně jako i postižení svalů a nervů. Bolest není viditelná. Nemusí být vůbec. Známá je však únava a omezení v životě. Vystouplá lopatka způsobuje poškození předního pilovitého svalu, což vede k deformaci zad.
Sval serratus anterior se připojí k mediálnímu přednímu aspektu lopatky a normálně se ukotvuje proti hrudnímu koši. Když se serratus anterior smršťuje, dochází u něj k rotaci jdoucí směrem nahoru, abdukci a slabé elevaci lopatky, což umožňuje zvednutí paže nad hlavu. Dlouhý hrudní nerv pak inervuje serratus anterior, proto poškození nebo zasažení tohoto nervu může mít za následek oslabení respparalýzy svalu. Pokud k tomu dojde, lopatka může sklouznout z hrudního koše a získá tím křídlový vzhled. Pak může vzniknout problém se zvedáním rukou nad hlavu.
Příčiny vzniku vystouplé lopatky
Příčiny vzniku vystouplé lopatky je možno rozdělit podle směru okřídlení na laterální nebo mediální. Mediální se přitom vyskytuje častěji a je způsobeno paralýzou serratum anterior. To je typické pro poškození dlouhého hrudního nervu. Tento nerv totiž zásobuje serratus anterior, který je na straně hrudníku a funguje tak, že táhne lopatku dopředu. Paralýza serratus anterior je dysfunkce, která je charakteristická pro traumatické, netraumatické a idiopatické poranění dlouhého hrudního nervu. Druhou kategorií je laterální křídlo, které je způsobeno poraněním míšního přídatného nervu. Závažnost atrofie trapézu je pozorována s náhodným poškozením míšního přídatného nervu během biopsie lymfatických uzlin na krku. Existuje mnoho způsobů, s nimiž může dlouhý nerv utrpět poranění vyvolané traumatem. Patří mezi ně třeba i tupé poranění, jako úder do krku nebo ramene, náhlá deprese ramenního pletence, neobvyklé kroucení krku a ramene, opakované pohyby, nadměrné stlačení oblasti ramen popruhy, různé činnosti dělané v domácnosti. Někdy se stane, že nerv tlačí na jiné struktury jako zanícená a zvětšená subkorakoidní nebo subskapulární burza.
Diagnostika
Pro správnou diagnostiku je vhodné provést projekční rtg krku, hrudníku, ramene a hrudního vstupu. Pomoci může i CT nebo MRI, ale jsou málokdy indikovány.
Léčba
Možností existuje hned několik. Jedním z nich je silový trénink svalu serratus anterior. V závažnějších případech může pomoci posílení i dalších souvisejících svalů. Pokud však problémy i potom přervávají 3-6 měsíců, může být další volbou chirurgické řešení.
