Žaludeční vředy jsou charakteristické pro onemocnění, které odborně nazýváme vředová choroba gastroduodena. Jedná se o výskyt vředů nejen ve stěně žaludku, ale i dvanáctníku, proto označení „žaludeční vředy“ může být zavádějící. Vředová choroba je velice časté peptické onemocnění, kterým během svého života onemocní až každý desátý člověk. Vysoký výskyt žaludečních vředů je připisován zejména nadměrnému užívání nesteroidních antirevmatik, což jsou léky, po kterých saháme při jakékoli sebemenší bolesti.
Co to je a jak vzniká vřed?
Vřed je defekt ve sliznici žaludeční stěny, který sahá až do jejích hlubších svalových vrstev. Vředy vznikají narušením odolnosti sliznice žaludku vůči působení kyselých šťáv, které se v žaludku fyziologicky vyskytují. Za normálních okolností žaludeční sliznice produkuje vrstvu hlenu, která ji chrání před agresivními kyselinami. Příčinou ztráty této ochranné funkce bývá často dlouhodobé a nadměrné užívání nesteroidních antirevmatik (NSA), což jsou léky, které běžně užíváme proti bolesti (např. aspirin, ibuprofen). NSA enormně dráždí sliznici žaludku a navíc zhoršují její krevní zásobení. Druhou nejčastější příčinou je narušení sliznice zánětlivým procesem, vyvolaným infekcí Helicobacter pylori. Výskyt této bakterie je velice častý; podle statistik ji lze předpokládat až u poloviny populace lidí v ČR, avšak obtíže vyvolává jen u některých. Vředová choroba je spojována i s nezdravým způsobem života – sliznici může poškozovat např. i konzumace alkoholu, kouření či každodenní stres.
Žaludeční vředy – příznaky
Onemocnění se projevuje zejména bolestivostí břicha, nejčastěji v oblasti nadbřišku. Bolest je pálivá, bodavá či tupého charakteru. Jedná-li se o vřed přímo v žaludku, nastává bolest typicky při konzumaci jídla. Oproti tomu vřed dvanáctníkový bolí nalačno a po příjmu potravy bolest ustává. Bolest tedy není trvalá, ale pravidelně se objevuje a mizí, přičemž obtíže mohou trvat i několik dní. Nemocný ztrácí chuť k jídlu, objevují se nevolnosti, někdy i zvracení. Pokud dotyčný zvrací krev, nebo pokud se u něj objeví černá stolice (příznak natrávené krve), značí to pro závažnější stav, kdy vřed začíná krvácet. Návštěva lékaře je v tomto případě již nutná a měla by být urychlená. Nejvážnější komplikací vředů, ať již žaludečních či dvanáctníkových, je jejich prasknutí. Prasknutí vředu se projevuje náhlou prudkou bolestí břicha – urgentně voláme záchrannou službu. Nebezpečí totiž spočívá v možnosti průniku infekčního obsahu trávicího traktu do břišní dutiny a v rozvoji život ohrožujícího septického šoku.
Žaludeční vředy – diagnostika
Diagnózu je lékař schopen rozeznat již z popisovaných obtíží, kdy si pacient stěžuje na bolesti břicha typicky související s příjmem potravy. Důležité jsou i další příznaky, jako zvracení krve či zčernání stolice. Nejspolehlivějším vyšetřením je pak gastroskopie, kdy lékař zavede pacientovi ústy do trávicího traktu (žaludku a následně až do dvanáctníku) ohebnou trubici s kamerou na jejím konci a na obrazovce pak přímo vidí poškozenou sliznici a vytvořené vředy. Z vředů je možné stejným nástrojem odebrat i vzorek tkáně a použít jej pro následný laboratorní rozbor k vyloučení nádorového bujení postižené tkáně. Při podezření na prasknutí vředu se provádí ještě rentgen břicha.
Žaludeční vředy – léčba a prevence
V léčbě žaludečních vředů sehrávají hlavní roli léky, které blokují tvorbu žaludečních kyselin a tím působí proti dráždění žaludeční sliznice. Příkladem těchto léků je známý Helicid (ze skupiny tzv. blokátorů protonové pumpy). Při mírných obtížích někdy pomohu i antacida – léky snižující kyselost žaludku, používané při pálení žáhy. Pokud se prokáže infekce Helicobacter pylori, je nutné zahájit také léčbu antibiotickou. Prasknutí vředu je velice závažnou komplikací, která vyžaduje urgentní chirurgické řešení.
Prevencí žaludečních vředů je rozhodně případná změna životního stylu – je třeba omezit kouření, konzumaci alkoholu a naučit se pracovat se stresem či se mu pokud možno vyhýbat (např. nevyhledávat konfliktní situace). Pacienti, kteří trvale užívají některý z léků ze skupiny nesteroidních antirevmatik, a je-li léčba tímto lékem nezbytná, by měli spolu s lékařem zvážit i preventivní užívání některého z přípravků snižující kyselost žaludku. K regeneraci a na podporu prokrvení sliznice jsou vhodné i některé byliny – zkuste čaj z řepíku lékařského či z jitrocelu. Preventivní účinky má i vylisovaná šťáva ze zelí či mrkve.
Zdroj obrázku: belly
Dobrý den, velice pěkný článek.