Domů Nemoci Dětské nemoci Zánět dutin: Příznaky, léčba

Zánět dutin: Příznaky, léčba

Zánětem dutin rozumíme zánět sliznice vedlejších (paranasálních) nosních dutin, což jsou párové dutiny v kostech obličejové části lebky. Paranasální dutiny jsou s nosní dutinou spojeny úzkým vývodem, který se může v důsledku probíhajícího zánětu nosní sliznice stát neprůchodným. Sekret z vedlejších nosních dutin nemá kudy odtékat, hromadí se uvnitř dutin a začínají se v něm množit patogeny, které způsobí zánět dutin – sinusitidu.

Paranasální dutiny – anatomie a funkce

Paranasální dutiny jsou párové dutiny vytvořené v horní čelisti, čelní kosti, čichové kosti a v kosti klínové. Každý pár se skládá z jedné dutiny v levé a pravé polovině obličeje. Na obličeji se nachází (a zde se i vyšetřují poklepem) hlavně v oblasti tváří pod jařmovými oblouky a v oblasti čela nad očnicovými oblouky více ke kořeni nosu. Vedlejší nosní dutiny jsou spojeny s dutinou nosní, odkud sem nejčastěji přestupuje infekce. Vnitřek dutin je pokryt sliznicí, která se svým charakterem jen nepatrně odlišuje od sliznice dutiny nosní. Paranasální dutiny jsou také v úzkém kontaktu s dalšími anatomickými strukturami lebky a mohou proto být zdrojem dalších nebezpečných infekcí (např. zánětu očnice, zánětu průdušek, v extrémním případě až zánětu mozkových blan – meningitidy).

Význam vedlejších dutin nosních není dodnes zcela objasněn. Dutiny vyplněné vzduchem jednak odlehčují kostru lebky, jednak jsou významné pro rezonanci a tvorbu hlasu a hovoří se i o jejich funkci zvlhčování vdechovaného vzduchu.

Zánět dutin – příčiny

Původcem sinusitidy bývá nejčastěji virová infekce, která se do vedlejších dutin rozšíří z nosní sliznice při rýmě mluvíme o tzv. přenosu rhinogenní cestou (rýma = rhinitis). Pokud se infekce brzy nezachytí, dochází většinou k sekundární infekci bakteriální, která je hnisavá (bakterie produkují hnis). Další možností je přenos infekce z kořenového kanálku zubu např. při jeho neléčeném kazu, avšak k tomu dochází spíše vzácně. Zánět dutin se může rozvinout i po přímém kontaktu sliznice s bakteriemi kontaminovanou vodou, např. při vdechnutí vody nosem při koupání v bazéně či v přírodním koupališti. Tyto sinusitidy mívají vážnější průběh. U osob s výrazně oslabenou imunitou mohou být původcem zánětu dutin i mykotické patogeny (houby). Zánět dutin může být spojen i s alergiemi nebo může být výsledkem traumatického poranění v oblasti obličeje.

Zánět dutin – příznaky a diagnostika

Jako první příznak akutní sinusitidy se objevuje rýma, zprvu vodnatá, později s hnisavou sekrecí, a útlum čichu. Typické jsou bolesti těch míst obličeje a hlavy, kde se nachází postižené dutiny. Bolest má spíše tupý nepříjemný charakter a zvyšuje se změnou tlaku či polohy hlavy, např. v předklonu nebo při smrkání – toto je typický příznak sinusitidy. Dostavují se i další příznaky signalizující zánětlivý proces v těle – zvýšená teplota, u dětí může být i horečka, dále únava, schvácenost či nechutenství.

Diagnózu stanovuje lékař z oboru ORL (ušní, nosní, krční). Vedle fyzikálního vyšetření dutin poklepem, který bývá výrazně bolestivý, se provádí zobrazení vedlejších nosních dutin na rentgenovém snímku, na kterém lékař i snadno určí, zda se jedná o zánět hnisavý či nikoli (na snímku jsou patrné „hladinky“ hnisu). V případě nutnosti je možné doplnit i laboratorní rozbor krve a odebraného hlenu. Dříve se používala i tzv. diafanoskopie neboli prosvěcování dutin světlem žárovky.

Zánět dutin – léčba

Terapie zánětu dutin závisí na tom, zda se jedná pouze o virovou infekci, nebo jestli se již rozvinula infekce bakteriální. Pokud se bakteriální infekce nepotvrdí, tzn. není-li sinusitida hnisavá, není léčba nijak specifická – pacient dodržuje klid, používá nosní kapky či léky snižující otok sliznice, případně další podpůrnou léčbu. Hnisavou infekci, vyvolanou bakteriemi, je již nutné léčit antibiotiky. Pokud však antibiotika nezabírají, nebo jedná-li se o sinusitidu s prudkým průběhem, je často nutné provést tzv. punkci dutin, aby mohl hnis odtékat a sliznice se hojit. Jedná se o značně nepříjemný zákrok, který by však, pokud jej lékař dělá správně, neměl být bolestivý. Spočívá v odsávání nahromaděného sekretu punkční jehlou přes stěnu dutiny přístupem z nosní dutiny a často musí být proveden opakovaně. Hlen je při tomto zákroku z paranasálních dutin evakuován, dutiny jsou propláchnuty, případně jsou touto cestou podána i lokální antibiotika.

Vedle této akutní formy sinusitidy existuje ještě forma chronická – její průběh je sice mírnější, ale může trvat až několik měsíců. Často bývá důsledkem přestupu infekce z neléčeného zubního kazu. Léčba v tomto případě proto spočívá v důsledném stomatologickém ošetření.

Zdroj obrázku: Kill The Lights

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here