Domů Nemoci Nervová soustava Zánět mozkových blan: příznaky, léčba

Zánět mozkových blan: příznaky, léčba

Zánět mozkových blan neboli meningitida je velmi závažné onemocnění postihující mozkomíšní pleny, které představují ochrannou membránu centrálního nervového systému. Pokud není meningitida včas léčena, může dojít k vážnému poškození zdraví s trvalými následky a v některých případech také ke smrti pacienta.

Příznaky

Zánět mozkových blan
Zánět mozkových blan

Typickým příznakem zánětu mozkových blan jsou silné bolesti hlavy a horečka. V prvním stadiu je proto onemocnění snadno zaměnitelné s běžnou chřipkou nebo jinou nemocí. Postupně však dochází ke ztuhnutí šíjových svalů a objevují se další příznaky, mezi které patří světloplachost, nevolnost, zvracení, podrážděnost, ospalost a vyrážka nebo drobné modřinky na kůži. Pacienty mohou trápit bolestivé křeče a bolesti svalů nebo poruchy vidění. Velmi závažnou komplikací zánětu mozkových blan je otrava krve, která vede k postupnému selhání životně důležitých funkcí s následkem smrti. V pozdějších stadiích dochází k otoku mozku, což se projevuje snižováním srdeční frekvence za současného zvyšování tlaku. Pacient může upadnout do bezvědomí.

Malé děti nakažené tímto onemocněním bývají plačtivé, mohou odmítat krmení a na jejich hlavičce v oblasti fontanely lze pozorovat výstupek. Pokud u kojence pozorujete tyto příznaky, neprodleně kontaktujte lékaře!

Příčiny

Zánět mozkových blan je onemocnění nejčastěji infekčního charakteru, které způsobují viry, bakterie nebo jiné patogenní mikroorganismy (například plísně). K zánětu mozkových blan může rovněž dojít v důsledku nákazy klíštětem (klíšťová meningoencefalitida), vzácněji pak požitím mléka infikovaných zvířat, nejčastěji se jedná o kozy. Jinou možnou příčinou je rozvoj onkologického onemocnění nebo užívání některých medikamentů. Virová i bakteriální meningitida se šíří kapénkovou infekcí, například kontaktem s nakaženou kýchající osobou, nebo líbáním. Inkubační doba se pohybuje od jednoho dne do jednoho týdne.

Diagnostika

Onemocnění je diagnostikováno na základě výše popsaných projevů, k potvrzení diagnózy se provádí lumbální punkce, což je odběr vzorku mozkomíšního moku za účelem laboratorního zkoumání. Příznakem meningitidy je zakalená tekutina signalizující zánět, naopak čistá tekutina vyvrací podezření. Odběr se provádí pacientovi z páteřního kanálu, a to vleže na boku v lokální anestezii za použití injekční stříkačky. Součástí vyšetření jsou krevní testy.

Léčba

Léčba se liší v závislosti na tom, zda se jedná o hnisavý (bakteriální) nebo nehnisavý zánět. V případě hnisavého zánětu jsou pacientům podávány léky proti otokům mozku a antibiotika. Antibiotika se v praxi podávají preventivně, ještě před  potvrzením diagnózy (profylaxe). K zamezení komplikací lze podat i kortikosteroidy. Léčba nehnisavého zánětu je spíše symptomatická, tlumí se horečka a upravuje se porucha narušeného vnitřního prostředí v organismu. Obecně platí, že včasnost léčby podstatně zvyšuje pravděpodobnost její úspěšnosti, a snižuje riziko závažných trvalých následků, jako je například zánět srdečního svalu, ohluchnutí, slepota nebo epilepsie. Stav pacienta si může vyžádat hospitalizaci na jednotce intenzivní péče, pak jsou léky aplikovány nitrožilně.

Prevence

Jedinou účinnou metodu prevence představuje očkování. Bohužel ne proti všem druhům meningitidy (meningitida typu B) se lze očkovat. Očkování není hrazeno ze zdravotního pojištění, některé pojišťovny však na ně poskytují pacientům příspěvek. Co se nákazy klíštětem týče, zde je důležité, vyvarovat se rizikových oblastí (proti klíšťové meningoencefalitidě se lze rovněž očkovat) a používání repelentů odpuzujících hmyz. Do jisté míry lze nákaze předejít posilováním imunity, neboť snížená imunita zvyšuje pravděpodobnost nákazy.

Foto: Freeimages.com

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here