Zánět pohrudnice, neboli odborně pleuritida, patří k poměrně častým onemocněním. Není ji radno podceňovat, protože může skončit i smrtí.
Co je pohrudnice?
Tak, jako peritoneum kryje břišní dutinu, pohrudnice vystýlá hrudní dutinu. Pleura je průsvitná serózní blána, jejíž buňky vylučují tekutinu, která tvoří výplň mezi povrchovou a hlubokou pohrudnicí, která naléhá na plíce. Tekutina má za úkol hladké klouzání obou blan při dýchání. Pohrudnice je hustě protkána nervovými zakončeními.
Co je zánět pohrudnice
Zánět pohrudnice se projevuje zejména velkou bolestí na hrudníku, jež je spojen s obtížným a bolestivým dýcháním (hlavně nadechnutím) a urputným kašlem. Zánět pohrudnice může být přitom suchý nebo vlhký (podle výskytu tekutiny v pleurální dutině).
Příčina vzniku
Příčin vzniku zánětu pohrudnice je možná víc, než byste původně čekali. Dříve se nejvíce objevovala ve spojitosti s tuberkulózou. Dnes je však taková pleuritida ve vyspělých evropských zemích velkou vzácností. Klasikou je proto bakteriální a virová příčina. Ostatně jsou to právě viry, které zánět pohrudnice způsobují nejčastěji. Vedle těchto příčin může vzniknout jako komplikace zápalu plic. Nemoc je i komplikací revmatoidní artritidy, ale i dalších autoimunitních onemocnění (SLE, vaskulitida). Další příčinou vzniku je i rakovina plic, mezoteliom, plicní embolie, zánětlivé onemocnění střev, zánět žlučníku, plísňová infekce, familiární středomořská horečka, parazitární infekce, přímé onemocnění plic (cystická fibróza, azbeztóza, silikóza), komplikace po operaci srdečního bypassu, poranění hrudníku, nachlazení a může vzniknout i zcela spontánně.
Příznaky zánětu pohrudnice
Vedle velké bolesti hrudníku a dýchání (především u nádechu), se objevuje i suchý dráždivý kašel, dušnost, horečka, zimnice, ztráta na váze (poměrně rychlá), bolest v krku, selhání plic a pleurální výpotek.
Diagnostika
Diagnostika onemocnění probíhá podle sdělení obtíží, fyziologického vyšetření a hlavně poslechnutí nemocného při dýchání, kdy se ozývá vrzání. Součástí vyšetření je i měření teploty, odběr krve (CRP, krevního obrazu, sedimentace), vhodné je provést i hemokulturu. Dále lékař nemocného posílá na ultrazvuk, rtg. plic, CT nebo biopsii. Pro lékaře je důležité vědět, jestli nemocný už má zápal plic, byl prve nachlazem, má tuberulózu, revmatické onemocnění, autoimunitní onemocnění apod., aby mohl nad touto komplikací základního problému uvažovat.
Léčba:
Léčba zánětu pohrudnice musí být účelová. Řešit se musí přesně příčina, která onemocnění vyvolala. Nasadit se musí proto antibiotika nebo antimykotika. Kromě toho je zapotřebí tělo zbavit případného výpotku. V dalších krocích je nemocném podávat kyslík, zbavit nemocného horečky a bolesti. Na kašel se nasazují antitusika, kortikoidy, případně i cytostatika. Vhodné je léčby zakomponovat i dechová cvičení. Nemocný by neměl ležet v rovině, ale v polosedu.
Prognóza
To, jaká je budoucnost nemocného souvisí s včas odhalenou diagnózou, správně nastavenou léčbou, komplikacemi a také s chronickými chorobami, které mohli onemocnění zapříčinit.
Komplikace
Ke komplikacím náleží nahromadění tekutiny v mezihrudní dutině, dechové obtíže i komplikace z původní nemoci.
Riziko
Onemocněním jsou více ohroženi nemocní, kteří trpí na bakteriální záněty dýchacích cest. Důležité u takovýchto lidí je jejich včasná léčba.
