Zánětlivé markery jsou biomarkery, které vypovídají o probíhajícím zánětu v těle. Klinicky se používají pro posouzení pacienta na přítomnost nebo nepřítomnost zánětlivého onemocnění. S jejich pomocí se pak rovněž sleduje i aktivita známé choroby.
K nejznámějším a nejvíce využívaným patří bezesporu C-reaktivní protein, čili CRP a pak také sedimentace erytrocytů, kterou známe i pod zkratkou FW. Nejnovější marker zánětu je pak prokalcitonin, čili PCT.
Co je CRP?
CRP, C-reaktivní protein, je látka produkovaná játra v reakci na zánět probíhající v těle. Zvyšuje se již za 4 hodiny po vzniku zánětu. V průběhu prvních dvou dnů je schopno vzrůst i 100x. Maximální koncentrace je přitom dosaženo za 24 až 48 hodin. Fyziologická hladina by neměla přesáhnout 8 mg/l. Vysoká hladina v krvi je známkou zánětu. Může to být způsobeno infekcí, ale i rakovinou. Vysoké hladiny CRP mohou naznačovat, že v tepnách je zánět, což představuje zvýšené riziko pro infarkt myokardu. Hladiny nad 60 mg/l jsou typické obvykle pro akutní bakteriální infekci a také pro méně obvyklé mykotické ibnfekce. Virové infekce mají relativně nízké CRP, které se zpravidla pohybuje pod 40 mg/l. Tato skutečnost lékařům značně napomáhá při rozhodování, kdy nasadit antibiotika. Sledování CRP je užitečné i při sledování autoimunitních onemocnění.
Sedimentace erytrocytů
Sedimentace patří k těm nejstarším zánětlivým markerům. I zde se odebere vzorek krve, který se vloží do speciální zkumavky, která obsahuje protisrážlivou látku. Krev se natáhne do trubice, která je součástí zkumavky a dá se do stojanu. Pak se sleduje v určitém časovém úseku o kolik dílů na trubici červené krvinky klesly. Normální hodnoty se přitom u mužů pohybují od 2 do 5 mm za hodinu a u žen od 3 do 8 mm za hodinu. Sedimentace může být přirozeně ovlivněna menstruací, antikoncepcí a těhotenstvím. Zvýšené hladiny mohou být spojeny s vysokými hladinami tuků v krvi, velkými erytrocytami, chudokrevností, díky některých léků, u léukémie, bakteriálního zánětu, TBC, kolagenózy, subakutní thyreoiditis, nefrotického syndromu, AIDS, revmatoidní artritis, mnohočetného myelomu, rakovinového onemocnění, polymyalgia revmatice. 6% má středně zvýšenou sedimentaci a neví se proč.
Snížená sedimentace je spojená s nízkými hladinami bílkovin a lipidů, malými erytrocyty, užíváním salicylátů a kortizolu, dále pak i u kachexie, srdečního selhání.
Prokalcitonin
V posledních letech se v diagnostice začíná čím dál více objevovat prokalcitonin. Jde o bílkovinu o 116 aminokyselinách a molekulové hmotnosti 13 000. Hlavně při generalizovaných bakteriálních infekcích jej začnou produkovat i další buňky, nejen štítná žláza, kde jsou přirozeně. Hlavně tedy plíce a střeva. Předpokládá se, že reguluje zánět a má analgetické účinky. Zvýšení lze pozorovat pouze u bakteriálních, mykotických a protozoárních infekcí. U virových se neobjevuje. Menší vzrůst je i u popálenin a pak po rozsáhlých operacích břicha.
