Zarděnky neboli růžovka (latinsky rubeola) jsou typickým reprezentantem dětských nemocí. Jedná se o infekční onemocnění, které se projevuje svědivou vyrážkou rozmístěnou po celém těle pacienta. Co onemocnění způsobuje? Jaká jsou s ním spojena rizika? Jakým způsobem se léčí? A jak lze infekci předejít?
Příčiny, příznaky, inkubační doba
Zarděnky jsou způsobeny virem (exantémovým virem rubeola), který se přenáší kapénkovou infekcí, tedy vzduchem a kontaktem s nakaženou osobou. Přestože se jedná o typickou dětskou nemoc, která nejvíce postihuje děti mezi 4. a 5. rokem věku, zarděnky postihují také dospělé. Možný je i přenos z matky na plod. Nejvíce rizikovým obdobím z hlediska nákazy je časné jaro, podobně, jako je tomu u neštovic. Inkubační doba se pohybuje mezi 2 až 3 týdny. Jakmile se na těle pacienta objeví vyrážka, už není nakažlivý. Proděláním nemoci si tělo automaticky vytvoří celoživotní imunitu.
Pacient nakažený zarděnkami mívá svědivou vyrážku, která se po jeho těle rozmísťuje postupně. Nejprve se objeví na obličeji, odkud se šíří po celém těle. Mezi další příznaky patří zvýšená teplota až horečka, která však nebývá vyšší než 38 stupňů Celsia, a zduřelé lymfatické uzliny. Nemoc může být provázena zánětem horních cest dýchacích, zánětem spojivek a bolestmi kloubů.
Diagnostika a léčba
Zarděnky jsou diagnostikovány na základě výše popsaných příznaků, zejména růžové vyrážky (podle které ostatně dostala nemoc svůj název). Ve většině případů k léčbě postačí klid na lůžku ve spojení se zvýšenou hydratací. Pacientovi se rovněž podávají léky na snižování horečky a tekutý pudr ke zmírnění nepříjemného svědění. Přibližně po týdnu je pacient zdráv.
Ve výjimečných případech však mohou nastat komplikace, mezi nejčastější z nich patří záněty kloubů. Dále může vlivem poklesu krevních destiček dojít k poruchám krvetvorby, jako je krvácení do kůže (trombocytopenická purpura). Závažnou hrozbou je i rozvoj mozkové encefalitidy. Tyto komplikace jsou naštěstí velmi vzácné.
Největší rizika jsou pro těhotné
Velkým zdrojem rizika jsou však zarděnky pro těhotné ženy, neboť mohou poškodit plod. Míra závažnosti poškození závisí z velké části na tom, ve kterém trimestru těhotenství dojde k nákaze. Z hlediska poškození plodu je nejvíce rizikovým obdobím první trimestr, kdy je vysoká pravděpodobnost vrozených vývojových vad. Pokud rodička prodělá zarděnky ve druhém trimestru těhotenství, může dojít k poruchám zraku či sluchu, dalším rizikem je opožděný vývoj (mentální retardace). Riziko zůstává i v případě nákazy v posledním trimestru těhotenství. Dítě se může narodit s nízkou porodní hmotností, postižením jater či dlouhých kostí a dalšími zdravotními problémy.
Nejlepší prevence je očkování
Nejúčinnějším způsobem ochrany před zarděnkami je očkování. Očkovací látka proti zarděnkám je součástí kombinované vakcíny (proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím), která se aplikuje batolatům v rámci povinného očkování ve věku kolem 15 měsíců. Očkovat proti růžovce se mohou také dospělí (pokud nebyli očkováni v dětském věku), což se vzhledem k výše zmíněným rizikům pro těhotné doporučuje především ženám pracujícím v dětských kolektivech.
Povinným očkováním se nemoc podařilo téměř vymýtit, výskyt zarděnek je v České republice spíše ojedinělý. Jinak je tomu v zemích Třetího světa, kde nejsou batolata preventivně očkována.
Foto: Freeimages.com
